Minulý týden jsem jménem našeho města pogratuloval finalistovi juniorského Australian Open Jakubovi Menšíkovi. V závěru ledna se statečně pral o vítězství v tomto prestižním grandslamovém turnaji a nebýt jeho zdravotních obtíží, mohl jej vyhrát.

Kvarteto týmů z Prostějovska, které startují ve skupině „A“ I.B třídy Olomouckého KFS, má za sebou velmi rozmanitou sezónu plnou zvratů, obratů, zklamání i úspěchů. Navíc všechna tato mužstva napsala zcela rozdílné příběhy. Tři týmy si přesto mohou po podzimu gratulovat, zvládly se dostat do lepší poloviny tabulky.

Aktuální sezóna 2021/22 ještě ani nezačala, byl konec loňského léta a teprve finišovala příprava na start UNIQA extraligy žen ČR. Přesto nová kapitánka prostějovských volejbalistek Simona Bajusz už tenkrát na tiskové konferenci odvážně prohlásila: „Já osobně chci medaili a věřím, že tenhle náš tým na ni má!“

Jestli je ve fotbalovém prostředí něčeho opravdový nedostatek, jsou to útočníci. Ač se podíváte přes ligu až do „pralesa“, drtivá většina klubů hlásí téměř to samé. „Sháníme útočníka, který dá pravidelně dvouciferný počet branek“. Hledání nyní pokračuje i v eskáčku, které střelce také stále vyhlíží.

První vlna? Březen a duben 2020. Potom jako by se nechumelilo, vláda ubezpečovala, že je vše v pohodě, připraveno. A přišel podzim 2020, který byl jednou velkou hrůzou. A pak jaro 2021, s ním další vlna. Člověk si opravdu pro množství vln připadal jak na rozbouřeném moři.

V „A“ skupině I.B třídy Olomouckého KFS, kterou kromě zástupců prostějovského regionu tvoří především celky z Přerovska, jsme v první polovině soutěžního ročníku 2021/2022 stejně jako v předešlých letech sledovali velmi vyrovnané boje a tvrzení, že každý může bodovat s každým nabírá v této grupě obzvlášť reálné obrysy. Soutěž je sice rozdělena na tři větší ekipy, kde najdeme určitý bodový odskok, nejde však o žádné dramatické bodové rozdíly a po každém kole se může tabulka snadno měnit. Soutěž tak slibuje velké drama nejen v boji o čelné příčky, ale také v rámci záchranářských starostí.

Pro nezaujatého fanouška hokeje musí být letošní druhá nejvyšší soutěž velmi zajímavá. Příznivci klubů od pátého po čtrnácté místo ji ale vnímají s nervozitou. Za současné konstelace před poslední třetinou soutěže rozhoduje každá maličkost. To je po letech bez přímého sestupu velmi pozitivní změna v rámci první ligy.

Toto je reakce na článek „Konickému rodákovi vyšla kniha“ alias „Bezmála po 26 letech po jeho úmrtí“, který vyšel v PROSTĚJOVSKÉM Večerníku 31. ledna 2022 na straně 23 pod značkou (mls). Jelikož jsem se osobností a dílem konického rodáka, spisovatele, režiséra a předsedy Židovské obce v Praze Zeno Dostálem (1934–1996) zabývala, dovolím si doplnit váš článek o pár informací a malou opravu.

Ticho. Jen tu a tam pár menších výměn mezi kluby, několik málo novinek. A zase ticho. Takto nezáživný konec přestupového období snad 1. liga nepamatuje. Nebýt zápletky kolem Dudova (ne)přestupu, neudálo by se téměř nic zaznamenáníhodného.

Pár týdnů nového roku nám již uběhlo, ale možná jste ještě nezaznamenali, kolik novinek nám ten rok 2022 přinesl v různých oblastech života. V každém případě je potřeba se s nimi tak nějak seznámit, protože třeba v silničním provozu bychom mohli být nemile překvapeni. Takže se na to pojďme podívat.

Pro řadu sportovců se jedná o nejdůležitější závod kariéry. Možnost získat olympijskou medaili v nejlepších letech, která se už nemusí opakovat, protože kdo ví, co bude za čtyři roky? Jenže roky přípravy a načasování nejlepší formy mohou rychle přijít vniveč. Až do svého závodu má tak každý sportovec trému nejen z výkonu, ale hlavně z negativního testu, který je podmínkou vstupenky.

Zimní přípravné zápasy, ty nejsou o výsledcích, ale o hře, o tom, že se dává tým dohromady. A samozřejmě o nacvičování jednotlivých pasáží hry a fungování týmu jako celku. Tohle je klasická poučka a to řekne skoro každý trenér.

Ještě před dvěma lety by nikoho nenapadlo, jak obrovsky důležitým faktorem úspěšnosti v kolektivních sportech se stane zdravotní stav. Ano, vždy samozřejmě záleželo na schopnosti hráčů či hráček zůstat v pořádku a tím k dispozici v kontrastu s různě častými zraněními, případně nemocemi. Ovšem koronavirus se všemi svými důsledky vnesl do týmových odvětví úplně nový rozměr.

Jen jeden? Nedá se nic dělat. Ani před předchozí půlsezónou to v eskáčku nevypadalo s útočníky růžově. Zkrátka a dobře nebyli. S výjimkou Filipa Žáka.