Blog redaktora

Že volejbalistky VK Prostějov spadly do covidové karantény? V kontextu současné situace s koronavirovou mutací omikron v České republice a vzhledem k nastaveným protiepidemickým opatřením vlastně nejde o žádné překvapení, spíš se něco takového dalo předpokládat. Dříve (k čemuž nyní došlo), nebo později.

Základní část Chance ligy se chýlí ke svému závěru. To poslední, co nyní soutěžní ročník druhé nejvyšší české hokejové soutěže potřebuje, jsou odložené zápasy. A komplikace ze strany koronaviru. Obojího se ale Chance lize dostává v míře vrchovaté.

Velice interesantní. Takový byl podzim v podání týmů z Prostějovska, které působí v I.A třídě Olomouckého KFS ve skupině B. O místo na výsluní se jich pralo pět. Nebyla tak nouze o derby a chvíle, kdy se hráči v soupeřících týmech dobře znali. A došlo také na překvapení.

Čísla nakažených se s příchozím omikronem zase radikálně zvedají a nevyhýbají se ani sportovcům. V případě pozitivních nálezů je tu také problém s karanténou pro blízké kontakty. A tyto potíže se nevyhýbají ani sportu. Jak je nyní jasně vidět, nejvíce momentálně trpí hokej, kde se už téměř nic z původního programu neuskutečňuje. Pokud má počet pozitivních případů ještě nadále eskalovat už to bude vážný problém pro kompletní dohrání všech duelů. Hlavně to ale vysílá signál, že je nutné si dávat pozor i v dalších sportech, protože situace se může rychle měnit i tam.

Prostějov má za sebou veřejné projednání změny územního plánu města. Kvůli aktuální pandemické situaci bylo třeba je uspořádat prostřednictvím internetu. Jsem rád, že se projednání touto formou podařilo připravit a minulý týden také uskutečnit. Celý proces úpravy územního plánu tak může pokračovat.

Porazili jsme Baník! S tímto heslem mohli jet rozesmátí fotbalisté 1.SK Prostějov v sobotu zpět na Hanou. Ano, měli za sebou cenné vítězství. A to z několika důvodů. Zaprvé sebevědomí. Hráli první utkání, tým si sedal, měl mezi sebou čtyři nové hráče.

Fotbalový podzim se dá hodnotit různě. Body, pozicí v tabulce, herním projevem. Také zapojením vlastních odchovanců nebo také posunutím hráčů do vyšších soutěží. Zatímco v prvních dvou případech eskáčko dostává vysokou známku, ve třetím je to trošku slabší. Nejhůře si ale vedlo v posledních dvou kritériích, tedy zapojování vlastních odchovanců a posunování hráčů výše – v našem případě do ligy.

Jako s „popelkou“ zacházeli v posledních dvou letech politici se sportem. Zvláště se sportem amatérským a mládežnickým. Obvykle se právě toto odvětví nacházelo první na ráně. A jakmile začalo být s koronavirem ouvej, tak nazdar: vše zavřeno, zakázáno, umrtveno.

Pro působení prostějovských volejbalistek v soutěžním ročníku 2021/22 bohužel platí jedno nepříjemné pravidlo: pokud jde set do vyrovnaného závěru s maximálně čtyřbodovým rozdílem ve skóre (25:21, 25:22, 25:23, 26:24 atd.), většinou jej prohrají. A proti papírově silnějším nebo srovnatelným soupeřům je tahle bilance ještě horší.

„Soutěž je vyrovnaná, porazit může každý každého.“ Tahle slova slyšíme od trenérů zas a znovu. V aktuálním ročníku Chance ligy se však nejedná o klišé. Jediným skutečným outsiderem v prakticky všech zápasech je totiž Havířov. Ostatní soupeři v sobě navzájem obvykle najdou vyrovnaného soka. Ani havířovský AZ nebývá přitom bez šance, viz nedávné vítězství nad Třebíčí.

Zápletka filmu Potomci lidí je založena na tom, že se v roce 2027 kvůli neznámé infekci už 19 let nenarodilo žádné dítě. Podobná katastrofa lidstvu zřejmě nehrozí, nicméně dlouhodobě klesající porodnost, která loni dosáhla svého historického minima, bude mít na tzv. vyspělý svět důsledky, jež scénáristé zručně natočeného, ale jinak veskrze povrchního snímku vůbec nenaznačili. 

Následující období bude rozhodující. Tato věta patří v posledních dvou letech k nejčastěji používaným, zní už ohraně. Ohánějí se jí trenéři, hráči, slyšet je od politiků i epidemiologů.

U Jestřábů však v tomhle nepřeháníme. Jak už sdělil nedávno Aleš Totter, na programu je roztrhání tabulky. O (ne)úspěšnosti sezóny rozhodne samozřejmě až play-off. Ke konečnému hodnocení však také velkou měrou přispěje to, jakého soupeře kdo pro vyřazovací boje získá. Respektive zda se do play-off tým vůbec dostane.

„Posílit bychom chtěli, ale není kde brát.“ Tato slova by se pro amatérský fotbal dala dvakrát podtrhnout, vybarvit a označit třemi vykřičníky. Zní to jako klišé, ale je to pravá realita dnešní doby. Hráčů je stále méně. Po prospaném období u mládeže je ještě brzy na novou krev a po dvou neúplných sezónách je každý klub rád za to, co má.

Když hráč nebo hráčka kolektivního sportu skončí ve svém klubu předčasně uprostřed sezóny, jen málokdy to bývá pohodová záležitost s úsměvy na obou stranách. Mnohem častěji jde o více či méně vyhrocený rozvod, někdy i včetně silných slov na rozloučenou v negativním duchu.