V posledním období vzal za své vinou koronaviru především mezinárodní hokej. Konec nadějí na start hráčů NHL na zimní olympiádě, rozehraný, ale nedokončený šampionát juniorů i zrušené veškeré mezinárodní lednové akce s mistrovstvím světa hráček do 18 let. Muselo ale všechno tohle přijít, a jaký to může mít dopad?
Blog redaktora
S žádostí o důvěru předstoupila ve středu na řádném jednání poslanecké sněmovny nová vláda premiéra Petra Fialy. Od začátku schůze, který byl v devět dopoledne se debata protáhla až do ranních hodin následujícího dne bez výsledného hlasování.
Minulý týden jsme na prostějovské radnici přivítali koledníky letošní Tříkrálové sbírky. Jsem rád, že mohli znovu vyjít do ulic a získávat podporu pro potřebné. Tříkrálová sbírka je jedinečnou akcí Charity České republiky, která tímto způsobem získává peníze na řadu důležitých projektů.
Máme tu nový rok a samozřejmě některé osvědčené věci je dobré zachovat. A tak i já budu na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika pokračovat v historických pohledech a listování v městských kronikách. Vzpomínat je pořád na co a jak známo, historii je dobré se připomínat už jen proto, abychom se poučili.
Když hráč nebo hráčka kolektivního sportu skončí ve svém klubu předčasně uprostřed sezóny, jen málokdy to bývá pohodová záležitost s úsměvy na obou stranách. Mnohem častěji jde o více či méně vyhrocený rozvod, někdy i včetně silných slov na rozloučenou v negativním duchu.
Se začátkem nového roku přichází pravidelná nálož různých předsevzetí, jenž si lidé rádi dávají. Mezi ty nejčastější patří zhubnout, přestat kouřit, či pít alkohol. Přání sice krásná, ale ne vždy zcela důsledně uskutečněná. Většina z nás to už bere spíše jako určitý zvyk si něco podobného na startu dalšího roku předsevzít. A upřímně neznám téměř nikoho, kdo se zbavil některých z neřestí právě takovýmto způsobem. Vše začíná v hlavě a zde opravdu nerozhoduje datum. Vydržet do poloviny ledna by totiž nemělo být hlavním cílem.
Prostějovští fanoušci po uplynulých utkáních Chance ligy mají už jednu jistotu. Vlastně dvě: pokud dorazí, uvidí kvalitní hokej. Druhou ale je, že pokud přijdou už na první minuty, uvidí sice opět dobrou hru, zpravidla však jen od soupeře.
Je to docela úctyhodná série. Už od roku 2006 bývá na veřejnoprávní televizi zvykem vyplnit, pravda nikoli každoročně, předvánoční období velkolepou taneční soutěží. Jakožto člověk, který na střední škole taneční prakticky neabsolvoval, a s opravdovým tancem tak má v podstatě nulové zkušenosti, jsem při prvním uvedení soutěž na obrazovce příliš nesledoval a považoval ji spíše za tahák pro divačky. Jelikož u nás doma pořad běžel, tu a tam jsem mrkl na obrazovku a konec první série už se zájmem sledoval. Od té doby jsem se stal pravidelným divákem a, s trochou nadsázky, do určité míry expertem. Ostatně jak to v českých podmínkách chodí.
Po sportovní stránce se má Prostějov rozhodně čím chlubit. Úspěchů na okresní město tu najdeme opravdu spoustu, díky jejich reprezentaci je „o nás“ slyšet. Nemalou zásluhu na tom mají i dva u nás nejsledovanější sporty, tedy fotbal s hokejem. Jenže vedle úspěchů stojí i jedna skutečnost, na kterou se příliš nepoukazuje, a tou je mládež.
Kdo z lidí nepodléhá za nynější přetrvávající situace ani na chvíli malomyslnosti, depresi či přímo defétismu, to je skutečný hrdina. Vzhledem k nekonečnému dění, které celou lidskou společnost čím dál víc vzdaluje dřívější iluzi normální existence, si člověk až říká, jestli má vůbec smysl si něco přát.
Minulý týden začal nový kalendářní rok. Statutární město Prostějov do něj vstupuje se schváleným rozpočtem a jasnými prioritami pro nadcházející období. Víme, že chceme hodně investovat do rozvoje města.
Bezpečnost především! Tak zní heslo dnešní doby. Jen málokdo z dospěláků by proti němu vznesl nějakou námitku. A to navzdory faktu, že za dob jejich mládí bylo vše jinak.
Co mě se týče, tak jsem již odmalička lyžoval. A vzpomínám si, že před takovými třiceti lety jste na svahu nenašli nikoho, kdo by měl na hlavě helmu. Nosili ji tehdy výhradně závodníci. Nejinak tomu bylo v případě cyklistů. Dnes je však situace zcela zásadně jiná.
Se začátkem nového roku přichází pravidelná nálož různých předsevzetí, jenž si lidé rádi dávají. Mezi ty nejčastější patří zhubnout, přestat kouřit, či pít alkohol. Přání sice krásná, ale ne vždy zcela důsledně uskutečněná. Většina z nás to už bere spíše jako určitý zvyk si něco podobného na startu dalšího roku předsevzít. A upřímně neznám téměř nikoho, kdo se zbavil některých z neřestí právě takovýmto způsobem. Vše začíná v hlavě a zde opravdu nerozhoduje datum. Vydržet do poloviny ledna by totiž nemělo být hlavním cílem.
Bývaly doby, kdy se poslední analýzy nesly v duchu silvestrovského humoru a smíchu, protože konec roku bylo zvykem oslavovat s humorem. Bohužel poslední roky nás humor opouští a nejinak to bude i letos. Všichni víme proč a já jen dodám, že má nálada se moc nezměnila od analýzy Listopadové reminescence, která byla bohužel zneužita jistým občanem na prostějovském zastupitelstvu.
Pro příklady zmařených akcí vyznačujících se aktivním pohybem a tím vlastně nejpřirozenějším způsobem získávání normální imunity proti chorobám však nemusíme sahat až do daleké Severní Ameriky. Stačí se podívat okolo sebe přímo v našem regionu.






