Seriály

Obec Hruška nacházející se nedaleko Němčic nad Hanou se v uplynulých letech zapsala do povědomí čtenářů PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku jednak diskusí ohledně budoucnosti objektu bývalé školy, zejména však kvůli opakovaným volbám a neschopnosti sestavit stabilní zastupitelstvo.

Tenhle dům už několik let centru Prostějova dobré jméno rozhodně nedělá. Jeho stav naopak ze všeho nejvíce připomíná drážní budovy u místního nádraží, které si nejprve zabrali bezdomovci, aby nakonec byly srovnány se zemí. Jenže v případě domu v Kravařově ulici to s případným bouráním tak snadné nebude.

Pomalu, ale jistě. Přesně tak pokračuje rekonstrukce rodinné vily Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí. Architektonicky ceněný dům byl řadu let zcela ponechán svému osudu. V roce 2017 získala kulturní památka nového majitele, následně byla zahájena dílčí rekonstrukce. Její postup po letech přináší na první pohled patrné ovoce. Nejenže se vila postupně otevírá veřejnosti, už letos by měla být dokončena první etapa její obnovy zahrnující rekonstrukci oken a fasády.

Velké budování se blíží ke konci. Už před pěti lety byla v dolní částí Masarykova náměstí v Konici zbourána nevzhledná budova Kožetvorby. Loni v létě se na stejném místě začal budovat velkoryse pojatý polyfunkční dům s prodejnou CBA. Aktuálně vše běží podle plánu a dle exkluzivních informací Večerníku by prodejna měla být otevřena začátkem letošního listopadu.

Pokud pořád perete na 40 stupňů, protože to tak dělá každý, možná děláte velkou chybu. Tuhle teplotu volíme skoro automaticky. Zdá se nám jako ideální kompromis, jenž nepoškodí oblečení a nebude stát majlant. Jenže podle odborníků to tak úplně není. Moderní pračky si totiž skvěle poradí i s mnohem nižšími teplotami, které jsou k vašim oblíbeným kouskům šetrnější, a ještě vám ušetří za elektřinu.

Tmavé skvrny na obličeji, dekoltu a rukou? Známe to všichni. Pigmentové skvrny se objevují kvůli našemu životnímu stylu, genům nebo prostě jen věku. Nejvíc nám dávají zabrat v létě, kdy se po slunění objeví nová zabarvení tam, kde je nechceme. Jak vlastně vznikají? A dají se odstranit doma?

Zdejší sokolovna několik roků neplnila svůj účel. Kvůli narůstajícím bezpečnostním rizikům se tam poslední akce konala ještě před covidem. Nezbytnost oprav ale byla na první pohled patrná již mnoho let předtím.

Když se v létě půjdete projít po městě, určitě na ně brzy narazíte. Nebo když pojedete někam autem, protože tyto dřeviny rostou často u silnic. Řeč je o mirabelkách a špendlících, což pro mnohé překvapivě není totéž. Každopádně obojí je „zdarma“ a obsahuje spoustu vitamínů a dalších prospěšných látek.

Jedná se o promarněnou šanci na výstavbu jedinečného a ekologického zařízení na zpracování odpadů? Nebo se naopak místním obyvatelům podařilo uchránit své domovy od negativních dopadů provozu recyklačního centra? Jisté je, že průlomový projekt založený na moderních technologiích, který měl vzniknout v areálu letiště ve Stichovicích, skončil u ledu. A to zejména kvůli odporu stovek místních obyvatel.

Je to už zhruba tři roky, co došlo v Olšanech u Prostějova k ničivému výbuchu. Událost stále připomíná nepříliš bezpečně vyhlížející ruina dlouho neobývaného cihlového stavení. To bezprostředně sousedilo s domem, kde došlo k výbuchu a který byl brzy po události zcela srovnán se zemí. Zatímco uvolněný pozemek již má dokonce nového majitele, ruina straší v ulici dál. 

Byl to výjev jako z apokalypsy. Pochmurný ptačí hřbitov připomínal ostrůvek na tzv. čelčickém rybníku. Malebná vodní plocha nacházející se u cyklostezky mezi Čelčicemi, Skalkou a Pivínem se stala toxickou pastí nejen pro šest labutích mláďat, ale i desítky kachen. Mladí ochránci přírody přeživší ptáky přestěhovali do bezpečí. A ti se letos na rybník opět vrátili a vyvedli hned sedm mláďat.

Společnost FCC loni zveřejnila projekt na vznik třídicí linky v Kojetínské ulici v Prostějově. Zároveň zažádala o Posouzení vlivu na životní prostředí tzv. EIA. To zatím nedostala, dokumentace totiž podle krajského úřadu musí být přepracována. 

Vladimír Körner (*12. října 1939 v Prostějově) je uznávaný český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Mimo jiné je autorem předlohy k filmům Údolí včel či Zánik samoty Berhof. V srpnu 2020 obdržel na 46. letní filmové škole Výroční cenu AČFK.

Jen pár dní před Vánocemi roku 2023 se v Čelehovicích na Hané ztratil tehdy pětasedmdesátiletý Ladislav Fajfr. Policisté po něm zahájili pátrání v pondělí 11. prosince, po více jak roce bylo toto pátrání ukončeno.