Speciály

Doba papírová. I tak občas bez nadsázky lze nazvat současnost v České republice. Jak nemáš papír – na cokoli – jsi prostě out nebo v lepším případě mimoň. Zdálo by se, že podobné je to na trhu práce. Není to tak dlouho, co člověk snadno získal dojem, že i operátor úklidových prací (uklízečka) nebo asistent prodeje (prodavač čehokoli) musí mít nejlépe maturitu. Zkrátka opět papír.

Zní to banálně a jako klišé, ale to nic nemění na tom, že roky ve školních lavicích člověka charakterově utvářejí, ať už z ní odejde po základní, střední, či vysoké škole. A nejde pouze o charakter. Škola je o filozofii, osnovách, jednotlivých předmětech, učitelích a kamarádech, o dovednostech, které bychom si měli přenést do následného produktivního života. Utvářejí nás ale i negativní zkušenosti a kritika a platí, že uspěje ten, kdo se z chyb nesesype, ale poučí.

Škola v Němčicích nad Hanou se nově zapojila do mezinárodního programu Les ve škole. Jeho cílem je učit děti o přírodě venku. V Němčicích k tomuto účelu mohou využívat mimo jiné novou venkovní učebnu pro environmentální výuku, která byla vytvořena v rámci poslední etapy rozsáhlé rekonstrukce školy, jež v průběhu let přišla na zhruba čtvrt miliardy korun.

Maturitní zkouška – strašák středoškoláků. Můžete si na internetu stáhnout otázky, naučit se vše v posledním týdnu před zkouškou, nespat, stresovat se a říkat si, že příště už tohle neuděláte. Následně zkoušku neuděláte, uděláte s odřenýma ušima nebo si vyberete otázku, kterou zrovna budete umět a odmaturujete za „jedna“. V takovém případě pak budete zastánce toho, že na maturitu se není třeba učit a zvládne to každý. Ve druhém případě ovšem chcete mít klid, budete čas věnovat průběžné přípravě a nenecháte nic na poslední chvíli. V takovém případě zkoušku neuděláte pouze tehdy, že vás postihnou nějaké momentální okolnosti, popřípadě obrovský stres. 

I letos bude zřejmě pokračovat mírný nárůst zájmu žáků o technické obory. Přispívají k němu informace o moderním technickém vybavení středních odborných škol i o odborném výcviku a praxích přímo na pracovištích firem. Při vzdělávání budoucí generace technických odborníků však nelze zapomínat ani na jazykovou výbavu. Nejde jen o všeobecnou schopnost domluvit se v cizím jazyce, ale také o znalost odborné tematiky a příslušné terminologie ve studovaném oboru.

Žádný z učený z nebe nespadl. A co člověk, to originál. Takové a podobné citáty provázejí děti v českých školách. Údajně jsou přehlcené množstvím učební látky, nebere se ohled na to, že je jeden pomalejší, druhý rychlejší, někdo je nadaný na humanitní předměty, další vyniká v matematice, ale jazyky jej nebaví a nejdou mu. Všichni žáci na našich školách procházejí stejnými předměty. Jeden jako druhý, bez výjimky, na odlišnost se nebere zřetel.

Pro někoho je škola noční můrou, jiný strádá, chtěl by probírat předměty víc do hloubky. Jsou ale i případy, kdy dítě zkrátka látce nerozumí. Nemusí to nutně znamenat chybu v pedagogovi či žákovi. Tato situace je přeci normální i v běžném životě. I v takových případech existují možnosti, jak dítěti pomoct, stačí chtít.

Jsou lidé, kteří mají školu rádi. A stejně tak na ni rádi vzpomínají. Dále jsou tací, kteří už tak nadšení nejsou. A pak dokonce i ti, kteří jen vzpomínku na školní léta nesnáší. Snaží se ji tak vytěsnit. Odnesou to často i školní pomůcky. Ty v lepším případě mizí u dítek známých, v horším na smetišti. Ale pozor, nepodceňujte nic. Mohou se totiž po čase zase hodit.

Vyučování prostřednictvím počítačů jistě mělo své výhody. Přineslo mnoho příležitostí pro inovace ve vzdělávání na základních i středních školách. Na druhou stranu extrémně dlouhá doba, po kterou byly školy uzavřeny, znamenala také velký zásah do vzdělávání celé jedné generace žáků. V čem spočívají největší problémy?

Gymnázium Jiřího Wolkera bude v následujícím školním roce 2022/2023 opět otevírat čtyři třídy. Zájemcům přitom nabízí tři studijní obory.

Cest, jak si vybrat studium na střední škole, je mnoho. Každý na to jde jinak, ale všichni potřebují dostatek spolehlivých informací. A také čas k jejich vyhodnocení, ale i podporu svých blízkých. Tady je „desatero“, které ti může rozhodování usnadnit.

Všichni správní sportovci vědí, že na konci každého závodu číhá už start toho dalšího. Nejinak je tomu v životě a platí to samozřejmě i pro vzdělání, které nikdy nekončí. Kdo totiž na sobě stále nepracuje, ten je buď mrtvý, nebo se tak alespoň chová.

1. Slavnostní otevření dokončeného Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem

Víra, naděje, láska a mír! To jsou čtyři symbolické klíče, jimiž bylo uplynulý čtvrtek 1. dubna slavnostně otevřeno Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem po velkoryse pojaté dostavbě, která ho zásadním způsobem rozšířila. Chrám všech řemeslníků z kamene, dřeva a kovu byl postupně budován dlouhých patnáct let. Precizní práce desítek řemeslníků je tu zakleta do každého detailu.

Vždycky mi přišlo srandovní, s jakým nadšením lidé vítají příchod nového roku, a přitom absolutně netuší, jakým hrůzám či minimálně nepříjemnostem v něm budou muset čelit. Přestože silvestrovské oslavy se vším alkoholem a ohňostroji mohou racionálně smýšlejícímu člověku připadat naprosto směšné, na druhou stranu odhalují jednu pozitivní vlastnost, bez níž by se lidstvo asi nikdy neposunulo dál. Tou je bytostný lidský optimismus, nezdolná, nicméně naprosto neodůvodnitelná víra v lepší zítřky.

NEJ FOTO VEČERNÍKU

Zdraví vás Bob a Bobek!

Zima, to není jen období pro lyžování, tesknění řidičů po létě nebo „klepání kosy“. Je taky příležitostí k uměleckému vyjádření a tvoření ze sněhu. Všichni asi už známe festival ledových soch na Pustevnách. Sochy však rostou nejen v Beskydech, ale i na Hané, kde v prosinci konečně zachumelilo. A tak někteří lidé ukázali, jak moc jsou šikovní. Sněhuláci? Jsou fajn. Co ale třeba vytvořit králíky z klobouku? Jedny lze najít na okraji Čech pod Kosířem, kde Bob a Bobek vykukují na okolo projíždějící řidiče. Socha je jedním slovem perfektní. Palec nahoru pro umělce.