Tento týden už odstartovalo svou podzimní pouť eskáčko a rozehraný je i okresní pohár. V příštím týdnu na to volně naváží i krajské soutěže a okresní přebor. Přitom to není tak dlouho, co se teprve řešilo, jak bude složení soutěží do nadcházejícího ročníku vypadat. Druhý měsíc prázdnin už se tak musí amatéři opět hlásit v plné síle do bojů, i když ještě má řada z nich v živé paměti ročník nedávno ukončený.
Blog redaktora
Už příští týden odstartuje další ročník závodu, který od loňska nese nový název SAZKA Tour. Jsem rád, že se toto klání po roce znovu vrací do Prostějova. Cyklistika řadu z nás provází už desítky let, vzpomeňme si na tradiční přenosy ze Závodu míru. Mimochodem právě ten stejná skupina organizátorů pořádajících SAZKA Tour před několika lety obnovila a nyní jej znovu rozvíjí.
Hned šest celků z Prostějovska usilovalo v 1.A třídě o body, výhry i fotbalové zážitky. Ve skupině A to byla Konice, v B skupině znovu kvinteto týmů: Čechovice, Kostelec na Hané, Plumlov, Určice a Protivanov. A co ročník přinesl? Zejména suverénní jízdu Konice, dodatečný postup Kostelce na Hané nebo obstojný podzim, zato však slabší jaro v podání Plumlova.
V Česku je z toho už takový evergreen každého problému. Názor a jednoduché řešení dokáže na jakoukoliv problematiku mít téměř každý, ale ono to nějak nefunguje. Stejně si však říct nedáme a do morku kostí se budeme hádat naprosto o čemkoliv, jen abychom náhodou neuznali rozporuplný názor někoho dalšího. Ochota naslouchat je zde na bodu nula a možná i proto jsme nyní tam, kde jsme.
Zimní a letní příprava jsou důležitá období. Hráči si odpočinou od tlaku v zápasech, tentokrát se nehraje o body. Pilují kondici, hru, zkoušejí, na což během sezóny tolik času není. Zároveň taky týmy zkoušejí nové hráče, doplňují a posilují. A právě na to, jak se posilování eskáčku podařilo, se podíváme podrobněji.
Není to tak dlouho, co jsem šel okolo nově připravovaného sportovního areálu v Čechách pod Kosířem. Běžecké dráhy, multifunkční hřiště, dráha pro bruslaře. A navíc napojení na sousední fotbalové hřiště. Za mě super. A když k tomu člověk připojí blízkost penzionu a taky krytou sportovní halu v obci, stala ze z Čech dobrá lokalita pro sportovní soustředění.
Roste množství obézních dětí i dospělých, do toho civilizační nemoci a nucená přestávka kvůli koronaviru. Člověk by řekl, že právě po ní přišla možnost, jak v lidech probudit nadšení a chuť do pohybu, takříkajíc roztáhnout křídla. A v řadě případů se to i, zdá se, povedlo. Bohužel tomu moc nepřidávají samosprávy ani stát.
Máme tu už nějaký ten čas první prázdninový měsíc, což je ideální příležitost, na chvíli se zastavit. Pak si můžeme v klidu přečíst další díl historické exkurze naším městem a okolím.
Není to tak dlouho – přesně řečeno pět týdnů – kdy jsme o fotbalovém eskáčku psali, že to nebude mít v nadcházející sezóně vůbec jednoduché. Souhlasíme s těmito našimi vlastními slovy: nebude. Nicméně jinak musíme poupravit tehdy nastíněné černé scénáře ohledně doplnění kádru.
Extrémní vedra sužují v současné chvíli sužují celou Evropu. I na místech, kde se normálně teploty drží na určitém standartu jsou letos lámány rekordy. Česká republika není výjimkou, i když na čtyřicetistupňová vedra ještě nedošlo. S přičtením suchého vzduchu je ale situace o to horší. Vydržet na slunci mimo vodu je tak téměř nemožné a není se moc co divit. Nezbývá než doufat, že se počasí co nejdříve umoudří a alespoň o pár stupňů teplota klesne.
Už máme uděláno, už máme hotovo! Zpívá se v jedné známé české pohádce. Podobně si mohou zapět v eskáčku ohledně kádru na sezónu 2022/2023. Už o víkendu hrála fakticky ligová sestava. A proti Zlínu by už měli naskočit všichni hráči, s nimiž se do ročníku počítá. Což není vždy úplně obvyklé. Eskáčko v minulých letech už několikrát před začátkem půlsezóny ladilo soupisku na poslední chvíli. A naposledy úplně nedoladilo.
Začalo to už klasickými hospodskými hláškami z dob husákovské normalizace. V té době si Češi a Slováci začali pomalu, ale jistě zvykat na relativní blahobyt, aspoň ve srovnání s předcházejícími desetiletími. Auto, chata, ústřední topení, teplá voda, to byly ještě v šedesátých letech pro mnoho lidí nemyslitelné věci. Důvod k remcání se samozřejmě našel vždycky. „Ale co, nějak bylo, nějak bude,“ končívalo to smířlivým mávnutím ruky a zazděním debaty nějakým tím „prckem“.
Válečný konflikt blízko na východě logicky znemožňuje, aby normálně běžely ukrajinské sportovní soutěže. Tamní obyvatelé teď samozřejmě mají docela jiné starosti: vyhnout se smrti, nepřijít pokud možno ke zdravotní úhoně, či přímo o život.
Minulý týden jsme si připomněli 40 let existence oddělení ARO prostějovské nemocnice. Během tohoto období jím prošlo na 35 tisíc pacientů. Prostějovská nemocnice jako taková je výrazně starší a její historie sahá až do 19. století. Vznik zdejšího zdravotnického zařízení je přitom bezprostředně spojen s naší samosprávou. Bylo to právě vedení města a jeho zastupitelstvo, kdo o vybudování rozhodl.
Právě mezinárodního tenisu se týkají absurdní situace, kterých v letošním roce předvedl celou řadu. Bohužel. Ta zatím poslední dost poznamenala tradiční Wimbledon, jenž z principiálních důvodů zakázal start ruských a běloruských hráček i hráčů kvůli válce na Ukrajině.
