Blog redaktora

V minulých dnech jsme na prostějovském hřbitově slavnostně odhalili hrob generálmajora in memoriam Josefa Dudy. Statečný muž a voják má konečně důstojné místo posledního odpočinku, které si za svou službu vlasti zaslouží. Jsem rád, že na vybudování hrobu finančně přispělo i naše město. Přihlásili jsme se tím k odkazu Josefa Dudy, který byl rozhodnutím zastupitelstva před dvěma lety také posmrtně jmenován čestným občanem města.

Poslední dobou se nám tu rozjel takový nešvar. Stále častěji se objevují podvody pomocí internetového bankovnictví a elektronické identity. Je tento postup opravdu tak rafinovaný? Nemyslím si. Na rovinu se jen jedná o neinformovanost a často i velkou hloupost samotných postižených. Pokud člověku nepřijde divné dávat někomu cizímu své údaje k platební kartě či přihlášení do bankovnictví a nedej bože i samotné sms kódy, tak je tu něco velmi špatně.

Kávu si dopřávám každé ráno k snídani. Ani v tom největším parnu si nedovedu představit, že bych den začala bez ní. V tomto horkém počasí jsem si nicméně ještě víc oblíbila kávu ledovou. Když jsem pak při opakovaných návštěvách jednoho z místních koupališť zjistila, že tuto dobrotu prodávají v tamním občerstvení, nemohla jsem odolat.

Zápasy v přípravě se Sigmou a zejména Zlínem ukázaly, jakou má eskáčko sílu. Že má tým šikovný, rychlý, dravý. Už v přípravě proti Rosicím a Líšni ovšem přišly okamžiky, na něž rozhodně hráči eskáčka nemohli být hrdí.

Smutné byly poslední dva roky na Žraloku. Tedy určitě v souvislosti s Keltskou nocí. Čekání, doufání. A potom zklamání: s koronavirem spojené restrikce zkrátka znemožnily konání tohoto významného hudebního počinu, v oblasti keltské hudby možná dokonce nejvýznamnějšího u nás.

Rovněž tenisové mistrovství světa družstev U14, které už více než dvacet let v řadě za sebou každoročně hostí Prostějov, předloni na jeden rok úplně zastavil koronavirus. Naštěstí šlo (zatím) pouze o výjimku, minule i letos se významná mládežnická akce opětovně konala.

Do toho se začíná rozebírat další „báječná“ perspektiva, kterak s příchodem podzimu nastane nová vlna takzvané covidové pandemie. A jaká omezení, nařízení či přímo zákazy by s sebou mohla přinést do každodenního života nás všech.

Toto nelze přehlédnout! Každý pořadatel sportovní akce pro širokou veřejnost vám potvrdí, že zájem o pohyb mezi lidmi nepřehlédnutelně upadá. Patrné to není pouze na dříve velmi populárních běžeckých závodech, ale i na setkáních určených opravdu každému.

Jako kdyby toho nebylo dost. Válka na Ukrajině, vedra a s nimi spojené sucho, obavy, zda do našich domácností bude od podzimu vůbec proudit plyn, či drahota s pohonnými hmotami. A teď ke všemu ještě ten zpropadený covid! Když se letos na jaře zrušila veškerá protiepidemická opatření, nedělal jsem si žádné iluze o tom, že tento virus nadobro zmizel a už se nevrátí. Ale vrátí, na to můžete vzít jed!

Ještě před několika lety to vypadalo, že by se trvale a silně podfinancovanému sportu v České republice mohlo blýskat na lepší časy. Sice nevzniklo samostatné ministerstvo pro tuto oblast, leč aspoň Národní sportovní agentura. A vládní dotace měly ze směšných tří čtyř miliard ročně růst během let na minimálně deset miliard, ne-li časem ještě víc.

Představy dlouhých letních dnů i krásných večerů a nocí má každý poněkud odlišné a záleží na tom, co komu vyhovuje. Někdo dá přednost chvíli samoty, někdo zase turistice, jiný si neumí léto představit bez pořádné dovolené někde u moře a odpočinku na pláži. Ať už patříte do jakékoliv skupiny, vždy je hlavní si to udělat tak, abyste z toho měli primárně radost a podařilo se vám dobít baterky, tedy životní sílu proudící tělem.

„Je to největší profesionální závod v České republice. Máme zde přitom dva, Závod míru do 23 let a Sazka tour, předtím Czech tour. Jako náměstek hejtmana jsem v minulosti organizoval víceletou podporu pro tuto akci a měl možnost také předávat cenu pozdějšímu dvojnásobnému vítězi Tour de France Tadeji Pogačarovi. Na Sazka tour je obrovská konkurence, účastní se ho světové cyklistické stáje.

Tradiční fotbalová bašta a jeden z nejúspěšnějších klubů historie regionální kopané je ve velkých problémech. A mužstvo řeší po sestupu existenční otázky, protože už první kolo jasně ukázalo, že odchod téměř kompletní jedenáctky jen tak nenahradí. Rezerva dokonce ani nepřijela do Olšan a po prvním týdnu nové sezóny je tak rozhodně nad čím přemýšlet. Teď bude velkou otázkou pro všechny v klubu, jak z toho co nejrychleji ven, protože takto to opravdu dlouho nepůjde.

Tvorba soupisky se chýlí ke konci. Jestřábi – a jejich fanoušci – už prakticky ví, s jakými hráči půjdou do sezóny. O týmu už toho bylo řečeno dost. Třeba to, že by měl být dravější a možná dokonce ještě kvalitnější než v minulé sezóně. Že by měl lépe bránit, že je vyrovnanější. Zapomíná se ale na jeden zajímavý aspekt, který rozhodně slouží trenérům ke cti. Alespoň podle jmen totiž trenéři hodlají vsadit na mládí.