Blog redaktora

Čtyři zápasy, dvě výhry. A obě na ledě soupeřů. Taková je nyní bilance prostějovských Jestřábů. Zatímco tak většina celků (nejen v hokeji) sází na domácí prostředí, Prostějov, ten aby se ho obával.

Sportovní soutěže jsou vesměs v plném proudu. Fotbal, hokej, volejbal či basketbal se rozjely obvyklým tempem. Některé soutěže už za sebou mají i osm devět kol. Říjen tradičně sportům přeje. Ale je zde jedno velké „jenže“. Jak si všichni určitě vzpomenou, právě loni krátce před polovinou října nechali politici veškeré sportovní dění utnout. Zakázané byly tréninky kolektivních sportů, došlo k uzavření sportovišť, ukončeny byly i soutěže. Profesionální se sice ještě rozjely, ale amatérské zůstaly stát. Statisíce sportovců tak byly hozeny přes palubu.

Tak jsem jednou u televize náhodou stisknul špatné tlačítko a na obrazovce se zjevil míčový sport, na který jsem se nikdy příliš nedíval. Z nabitých ochozů a vzrušeného komentáře jsem pochopil, že ten volejbalový mač není obyčejný přátelák. Možná právě proto, že jsem nesledoval hru, jsem vnímal drobnosti okolo. Před zápasem, přestože proti nám hráli Francouzi, se nedomlouvalo se sudími žádné okázalé klekání, fanoušci byli opravdu fanoušci, nikoli aktivisté s transparenty, nikoho nenapadlo na kohokoli ze soupeřů nějak zvláštně reagovat, ono taky v podstatě nebylo proč. Oproti tomu, co děje na mezinárodní fotbalové scéně, prostě sport jako z jiné planety.

Derniéra, jak má být? Ne tak docela. Ukázalo se, že nedělní zápas proti Opavě je pro Jiřího Jarošíka na lavičce Prostějova derniérou. Prozatím. Kouč totiž neodchází ve špatném, alespoň podle předsedy eskáčka Františka Jury.

Jak na horské dráze si zatím musí připadat fotbalisté 1.SK Prostějov. Tým zprvu nezářil, pak přišla výhra nad mizerně hrající brněnskou Zbrojovkou, po ní naopak zmar s Vyškovem. Eskáčko následně získalo dvě výhry, uplynulý týden přinesl střet s dvěma papírově silnějšímu kluby.

Minulý týden navštívila prostějovskou radnici tenistka Kateřina Siniaková, která letos na olympijských hrách v Tokiu vybojovala zlatou olympijskou medaili ve čtyřhře. Moc rád jsem se s ní společně s dalšími členy rady města sešel a ještě raději jsem následně využil svých průvodcovských zkušeností a ukázal jí nejcennější části naší radnice. Při takových příležitostech si vždy znovu uvědomím jedinečnost naší obřadní síně s jejím původním vybavením, které je chloubou celého města.

Jak na horské dráze si musí nyní připadat prostějovští Jestřábi. Po prvním utkání byly ohlasy velice pozitivní, od hráčů i trenéra. A aby ne, tým vyhrál 5:0, a nadto venku. Jenže následně doma prohrál 3:0 a jen málo věcí se dá hodnotit pozitivně. Kde je ale zakopaný pes?

Celá planeta neustále řeší koronavirus. A mezitím lidé bez plošného PR zájmu dál zhusta umírají na skutečně smrtelné nemoci s neporovnatelně vyšší úmrtností. Což se však do popředí veřejné sledovanosti dostane jen tehdy, pokud na onen svět odejde nějaká zajímavá osobnost.

Při bližším pohledu na volební průzkumy a modely se situace mění každým novým zveřejněným průzkumem. Jenže jak velký význam vlastně tyto akce mají? Když se podíváme, že téměř polovina všech voličů své finální rozhodnutí nechává až na poslední týden před volbami, tak se může stát to, co je v posledních letech pravidlem. Všechno bude zase jinak. Tato situace je však poněkud zvláštní.

Už několikrát jsem v diskuzích, zejména na sociálních sítích, zaznamenal názor, že volební účast je v České republice nízká. Pravda, nějakých 62 nebo 65 procent oprávněných voličů u uren opravdu není moc. V souvislosti s tím se ale občas předhazuje možné řešení: volit povinně. Na území České republiky fakticky v minulosti tato povinnost existovalo. Nejít volit znamenalo v době před rokem 1989 to, že si dotyčný či dotyčná zadělávali na problém. Snad proto cítím z lidí určitý odpor, když by se něco takového navrhovalo znovu zavést. Jsi občan? Máš volební právo? Tak prostě vol!

Četné změny v hráčských kádrech klubových účastníků UNIQA extraligy žen ČR patří k letnímu období mezi dvěma sezónami v posledních letech čím dál víc. I tentokrát došlo k mnoha přesunům na soupiskách u všech týmů – někde se obměnila přes polovina družstva, jinde alespoň několik jmen.

Naše lidská společnost jde s přibývajícím časem čím dál víc z extrému do extrému. Což celosvětově nastolená doba covidová během posledního roku a půl jen znásobila. Z mnoha různých oblastí člověčí existence je právě sport ukázkovým pokusným králíkem.

Milí mladí sportovci, vážení trenéři, vážení rodiče,

po roce se v našem městě opět konalo  Mistrovství České republiky družstev v babytenisu. Jsem rád, že se do Prostějova vrací turnaj mladých sportovních nadějí.

Tenis považuji za jeden z nejkrásnějších sportů. Sám se mu ve volných chvílích rád věnuji, je to pro mě úžasný relax a rád si po celodenní práci chodím na kurt „vyčistit hlavu“. Těší mě, že tolik dětí má zájem nejen o tenis, ale o sport obecně. Dělají tím hodně pro svoje zdraví a získají spoustu návyků, které se jim budou hodit celý život.

Hráčům přeji, ať mají dobrou formu, rodičům a trenérům pak pevné nervy.

Stejně jako v minulých letech je i nyní v hledáčku známá či neznámá moravská osobnost, jejíž činnost si zaslouží ocenění. Do 13. června 2021 byly přijímány nominace a teď již běží hlasování, do kterého se můžete zapojit i vy na odkazu http://zamoravu.eu/osobnost-moravy.