Prostějovské eskáčko má za sebou těžkou, přetěžkou jarní část FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Tým ani po zimních změnách nebyl špatný. Měl však bohužel během jara všechny předpoklady k tomu, aby měl co dělat se záchranou: úzký kádr, spoustu zraněných hráčů, samozřejmě těžké soupeře a jen málo posil oproti podzimu. Cíl se musel upravovat, z boje o baráž to bylo aspoň udržení pátého místa, potom udržení soutěže, což se zaplaťpánbůh povedlo.
Jsou zápasy a pak jsou ZÁPASY. Padesátý devátý vzájemný souboj mezi dvěma velikány tenisové historie si žádný nadšenec do tohoto sportu nenechal ujít. Ač je tu řada mladých a velmi kvalitních vlčáků, tato klasika v podání dvou pětatřicátníků zkrátka neomrzí. Možná i pro nastupují generaci velká škoda, ale takový zájem jako tato dvojice budou jen těžko někdy přitahovat. A stejně jako v každém předchozím vzájemném souboji nezklamali.
V minulých dnech jsme s kolegy z Rady města Prostějova schválili nákup nové cisternové automobilové stříkačky pro jednotku sboru dobrovolných hasičů ve Vrahovicích. Z rozpočtu města půjde na nákup šest milionů korun, další peníze uvolní Olomoucký kraj a Ministerstvo vnitra. Sám jsem kdysi k dobrovolným hasičům patřil a vím, jak náročné poslání plní.
Třetí místo na šampionátu ve Finsku znamená pro Český hokej opravdu hodně. Po sportovní stránce se tak ukončilo desetileté trápení, které v historii nemělo obdoby. Teď ale záleží na tom, aby se vše chytilo za správný konec a nebyla to jen kapka v moři. Bronz s cenou zlata by k tomu nyní mohl pomoct, hlavní ale bude neuhnout z cesty a postupnými krůčky se vracet mezi hokejovou elitu, protože tam momentálně zkrátka nejsme.
Krátké volno po skončené sezóně je už dávno pryč a všechny mládežnické celky jsou už zpátky v přípravě na ročník následující. Po volnějším úvodu, kdy to bylo především o návratu k aktivnímu pohybu, se už začíná drilovat, aby byli hráči co nejlépe připravení. Pod vedením svých trenérů už tak polykají dávky v tělocvičnách, hřištích, posilovně, ale i na ledě vyškovského zimáku. V rámci přípravy se mohou hráči těšit i na různá soustředění, která jim letní měsíce suché a náročné přípravy zpestří.
V divoké době po sametové revoluci a následně v novém tisíciletí na tom český sport nikdy nebyl z různých důvodů ekonomicky moc dobře. Na druhou stranu v rámci možností solidně fungoval od nejvyšších reprezentačních sfér až po ty nejnižší na úrovni obyčejných hobbíků.
Život si cestu vždycky najde. I když občas úplně jinak, než bychom čekali. Navzdory našim zkušenostem i vzdělání, nás vždycky může ledacos překvapit.
Mně se něco takového přihodilo na Velikonoční neděli. Jak je všeobecně známo, jedná se o největší svátek křesťanského církevního roku, kdy si věřící připomínají Zmrtvýchvstání Páně a vítězství života nad smrtí. Celé náboženství je přitom založeno na opětovném očekávání opětovného příchodu spasitele čili mesiáše.
Prostějovské volejbalistky skončily na jaře 2021 v předchozím ročníku UNIQA extraligy žen ČR až sedmé. Uplynul rok – a rázem vystřelily elitní českou soutěží až na nejvyšší post nečekaným ziskem mistrovského titulu. Jak je to možné?
Bude to už deset let, co do našich luhů a hájů přivandroval současný boss prostějovského hokeje a na radnici před všemi zastupiteli se klaněl ve snaze získat významnou dotaci pro Hokejový klub Špačci Prostějov. Jarouš Tuňák ve snaze zalíbit se všem komunálním politikům tehdy vyřkl památnou větu, po které se dodnes fanouškům prostějovského ledního hokeje ježí chlupy po celém těle. „Když mi dáte prachy, do dvou let vybojuji extraligu,“ šokoval kdysi v obřadní síni radnice všechny zastupitele Jarouš Tuňák.
Národní týmy a prostějovské volejbalistky, to bylo hned od vzniku VK před patnácti lety velmi intenzivní spojení. Celá řada hráček hanáckého klubu pravidelně nastupovala v reprezentačních zápasech za výběry různých zemí, ponejvíce České republiky či Slovenska. A většinou nadmíru úspěšně.
Květen lásky čas a také vzpomínek na padlé osvoboditele z druhé světové války, ať už byli z jakýchkoliv států, tak nějak si tento měsíc představí normální soudný člověk. A co na tento kvetoucí čas říkají prostějovské kroniky?´
Ve středečním pohárovém zápase si Radek Bureš (na snímku) odehrál na středu zálohy své. Byl platný směrem do defenzivy a snažil se tvořit i směrem dopředu. Krátce před pauzou byl navíc v ústřední roli, kdy se dostal do vyložené šance, kterou řešil lobem. Jen ke své smůle trefil tyč a z následného protiútoku se soupeři podařilo srovnat v poslední sekundě prvního poločasu. O zlomovém momentu zápasu tak nebylo pochyb. Nejen o tom se po zápase rozhovořil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník.
Asi už jste na to někdy narazili, na úvahy o tom, zda mají různé národy různé charakterové a další vlastnosti. U Japonců je to třeba důraz na výkon, u Němců důkladnost a přesnost. A tak by se dalo pokračovat. Co ale třeba Češi? Už vím: závist to bude.
Společenský život za poslední dva roky silně trpěl a situace nadále není nejlepší. Postupem času se návštěvníci sice opět vrací, nutno ale dodat, že už to není v tak hojném počtu, jak tomu ve většině případů bylo ještě v roce 2019. Na vině jsou ze všeho nejvíce dva faktory. Doba po covidu, kdy byla většina z nás zavřená doma a na kulturní i společenské akce zanevřela a stále vyšší růst inflace, která zdražuje všechno na počkání. Život ale musí běžet dál a bez socializace v rámci těchto akcí mohou přijít další problémy.
V příštích dnech nás čekají dva velké sportovní svátky. Od 30. dubna do 4. června proběhne v Prostějově největší český mužský tenisový turnaj UniCredit Czech Open. Klání na antuce se v našem městě koná už od roku 1994 a v minulosti se z celkového vítězství radoval například Radek Štěpánek, Jiří Veselý a Jan Hájek.






