Blog redaktora

Integrovaný záchranný systém nám vždy kryje záda. V době nouzového stavu to platí dvojnásob. Nejen záchranáři, ale také hasiči, policisté a strážníci se nám snaží pomoci za všech okolností.

Skvělá podívaná. To je už pěknou řadu let to, co zdobí skupinu „B“ I.A třídu Olomouckého KFS. Proč? Jednak díky herním výkonům, ale také protože právě v této grupě se koncentrují týmy z Prostějovska v míře větší než malé. V předchozí sezóně jich bylo dokonce šest, Konice však zvolila návrat do „áčka“. I pětice je ale pěkné číslo.

Současná situace v souvislosti s koronavirem změnila fungování celého světa během několika měsíců k nepoznání. A odhalila především dvě zásadní fakta: nakolik jsme coby lidé slabí a jak málo stačí, aby byla rozvrácena celá naše společnost.

941 tisíc. Tolik nakažených bylo ke čtvrtku 26. listopadu v zemi našich severních sousedů. Čísla se rychle blíží k milionu. Oficiální statistiky mrtvých s onemocněním covid-19 hovoří o 16 tisících obětech. Smrt je v nemocnicích všudypřítomná a snad i nevyhnutelná.

Všichni školou povinní víme, že letos uplyne 400 let od bitvy na Bílé hoře, která tak nějak uvrhla naše země do vcelku nedobré situace. A to jsem ještě hodně nad věcí. Dějepisné obecné poznatky o bitvě zná asi každý, ale jak jsem tady před nedávnem slíbil, rád bych se na bitvu podíval, ač to zní divně, když jsme od ní byli tak daleko, regionálníma očima. Použil jsem k tomu historické prameny a literaturu.

Penalta je sice běžnou součástí fotbalu, jako herní situace ale vzbuzuje mnohdy velkou vlnu emocí. Ta odpískaná i ta neodpískaná.

Ministerstvo zdravotnictví má letos už třetího ministra. Místo Romana Prymuly nastoupil Jan Blatný a očekávání byla velká. Výsledkem byl zatím PES. Tedy přehled toho, co se bude moct dělat nebo nedělat během různých období za epidemie koronaviru. Jednotlivé části „psa“ se týkají otevření obchodů, kulturních ale také sportovních akcí.

Upřímně mě pobavil příspěvek Michaely Mayerové nazvaný „Už to není vyvolávání duchů“, který vyšel v našich novinách. Paní zástupkyně ZŠ v ulici Dr. Horáka v něm vtipně nastínila vývoj, jakým na jejich škole prošla on-line výuka. Výstižně popsala jednotlivá stádia od „vyvolávání duchů“ charakterizovaného výkřiky jako „Kubo, slyším tě, ale tvůj obraz se ztrácí“ až po aktuální „středisko NASA“ s obrazovkou plnou „domácích nahrávacích studií“.

Je zde krize, musíme si utáhnout opasky. Takový by měl být logický vývod nejen vlády v době, kdy se ekonomika propadá a budoucnost je více než nejistá. A jako takové by byly osekané výdaje nejdříve tam, kde to zdánlivě bude bolet nejméně, tedy do sportu a kultury.

Těsně, ale přece. Postup o úroveň výš jako by byl pro Konici prokletý. Přitom když se člověk podívá na výsledky klubu z dlouhodobého hlediska, je to snad poslední meta, která Sokolu chybí pro to, aby řekla, že je sezóna úspěšná. Konice je trvale ve své soutěži jedním z nejúspěšnějších týmů, pravidelně sbírá umístění těsně pod úplnou špicí tabulky, soupeře dokáže přehrát a pyšní se poměrně širokým kádrem. Chybí opravdu jediné, první místo a možnost o vlastním postupu rozhodnout.

Ve středu 25. listopadu má svátek Kateřina. Všem se nám vybaví notoricky známé přísloví „Kateřina na ledě, Vánoce na blátě“. Jak to bude letos? Informace z různých meteorologických stanic se různí. Nezbývá než pořád doufat.

Ahoj všichni, tak jsem si nemohl nevzpomenout na „Ivánka kamaráda“, když jsem se dočetl o kauze estebáka Berbra. Opět jsem se přesvědčil, že sice, jak říkával trenér Bohemians Praha Tomáš Pospíchal, fotbal nemá logiku, ale pokud se nám ve fotbale objeví taková individua jako „Ivánek kamarád“,

Nepříjemně dlouho nemuseli sportovci v České republice žádná shakespearovská dilemata vůbec řešit, neboť jeden měsíc platil plošný zákaz všech soutěží, zápasů i akcí. Avšak v momentě, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR svolilo k udělování výjimek pro obnovený provoz profi lig v kolektivních sportech, vyvstala i před ženskými volejbalovými oddíly tuzemska řada zásadních otázek.

Vůbec mě to nepřekvapilo, protože od začátku, co je Miloš Zeman prezidentem České republiky, jsem tvrdil, že horšího jedince si našinec za hlavu státu už zvolit nemohl. Přesto mě nedávné výroky o blbečcích, kteří ho kritizují, a o tom, že během koronavirových opatření zkrachují jen neschopní podnikatelé, opět zvedly ze židle.