Začnu hned zostra, a to poznámkou, že tady již zase máme ten hloupý letní čas. Začal z poslední březnové neděle na pondělí 1. dubna, ale bohužel nešlo o aprílový žertík. Březnové a říjnové posuny probíhají v celé Evropské unii, tedy aspoň prozatím. Jsou zakotveny ve směrnici 2000/84/ES, která možná bude zrušena. Členské státy Evropské unie průběžně jednají o zavedení jednotného času, ačkoli zatím není jasné, jestli případně nastálo zůstane „zimní“, nebo „letní“ varianta. Kvůli mnohostranné diskusi pravděpodobně nepřejdeme na jednodušší systém dříve než v roce 2026. Současné tuzemské podmínky upřesnila česká vláda svým nařízením č. 348/2021 Sb. Co když máte noční pracovní směnu zrovna mezi poslední březnovou sobotou a nedělí? Prakticky můžete jít domů o hodinu dříve, aniž byste formálně odpracovali o hodinu méně! No tohle snad lze považovat za pozitivum, ale jinak se domnívám, že střídání času je již přežitkem.

Jako pamětník si vzpomínám, že nám bylo do hlav vtloukáno, že letním časem se ušetří za svícení v továrnách a národní hospodářství se tak posune. No vzhledem k tomu, že jsme již v digitalizovaném 21. století, kdy za nás spoustu věcí dělají NC stroje, roboti a IA, připadá mi toto již jako velký přežitek a zbytečnost. Asi nepřekvapí, že mě zajímají především zdravotní důsledky změny času. Pondělní ráno, bezprostředně po změně času, bývá nejrizikovějším dnem, a to nejen z hlediska zdraví, ale také bezpečnosti. Senioři, osoby s onemocněním srdce, s cukrovkou, nebo osoby s nadváhou a obezitou, mohou na změnu času reagovat citlivěji. Mohou být vystaveni vyššímu riziku zánětlivých reakcí přispívajících k infarktům a cévním mozkovým příhodám. Spánkový deficit, který je s pondělním ránem spojený, může přispět také k vyššímu počtu dopravních nehod v důsledku únavy a mikrospánku. Podle lékařů může mít změna času vliv také na imunitní sytém, což se může v krátkodobém horizontu projevovat jako vyšší náchylnost k infekcím, zejména k těm respiračním. Během adaptace na změnu času se může objevit i zvýšená únava, snížená výkonnost, podrážděnost, poruchy paměti a pozornosti, poruchy spánku a deprese. Podle mnoha výzkumů má letní čas pozitivní vliv na psychiku člověka, změna se na celkovém zdraví odráží spíše negativně, bohužel. I když se obtíže nejvíce projevují u senzitivních lidí, především ve věku seniorů, menší či větší změny na svém zdravotním stavu můžeme pozorovat téměř všichni, protože jde o významný zásah do cirkadiánních rytmů člověka. Zatímco však někdo přechod ze zimního času na letní na sobě téměř nezaznamená, jinému může trvat až několik týdnů, než se jeho organismus na „jiný čas“ adaptuje. Cirkadiánní rytmy jsou jakési vnitřní biologické hodiny, které nám dávají signál, kdy je čas jít spát a kdy vstávat, a změna času je tak může „rozhodit“. Není proto divu, že především přechod ze zimního na letní čas může spousta lidí vnímat jako negativní zásah do organismu. Oblastí, v níž se změna času nejvýrazněji projevuje, je spánek. Při přechodu na zimní čas se ručička hodin posouvá o hodinu zpět a spíme o hodinu déle, při přechodu na jarní čas je třeba si o hodinu přivstat, a tak je na jaře náš spánek podstatně kratší, což samozřejmě lidé snáší mnohem hůř. K synchronizaci biorytmu můžeme přispět tím, že několik dnů před změnou času budeme chodit spát přibližně o 20 až 30 minut dříve. Jakmile se čas změní, organismus nebude pociťovat tak velký spánkový deficit a se změnou se lépe vyrovná.

A teď moje hodnocení. Já prostě nehodlám chodit spát se slepicemi, ale chci žít normální život bez toho, aby mi v hlavě šrotovalo „kdy, co, jak“. Zároveň mám malou dceru, na kterou změna času má také negativní vliv, takže bych měl vzkaz do Bruselu. Přestaňte řešit kraviny a začněte se starat o své občany, kteří vám to tak jako tak v červnu u voleb stejně spočítají.