S blížícím se jarem se přibližuje také tradiční akce 10 000 kroků, konkrétně její dubnová výzva. Zvu na ni naše občany opakovaně a rád to udělám znovu. Chůze je přirozeným způsobem pohybu a velmi snadnou cestou, jak udělat něco pro svoje zdraví.
S blížícím se jarem se přibližuje také tradiční akce 10 000 kroků, konkrétně její dubnová výzva. Zvu na ni naše občany opakovaně a rád to udělám znovu. Chůze je přirozeným způsobem pohybu a velmi snadnou cestou, jak udělat něco pro svoje zdraví.
Mnoho let nám stála jeho bronzová socha před radnicí a dnes je, stejně jako on, v propadlišti dějin, ale na něj bychom rozhodně jako na zlé memento zapomínat neměli. O kom mluvím? Před sto lety zemřel V. I. Lenin.
Poslední roky toho nabídly opravdu hodně, ale daleko více se událo toho, na co bychom nejraději zapomněli. Covid, válečné konflikty, do toho stagnující ekonomika a následná rostoucí inflace. No, poslední období opravdu nebylo zrovna takové, jaké bychom si přáli.
Nemá smysl si nic nalhávat: prostějovské volejbalistky na tom nejsou poslední dobou z výkonnostního hlediska nijak dobře. Rozhodně ne tak, jak by si ony samy představovaly a jak by být měly v roli možná největších favoritek extraligy žen ČR 2023/24. Stačí si spočítat zápasovou bilanci v novém kalendářním roce, kdy ze šesti střetnutí hned čtyři prohrály.
Dvě hráčské posily pro svůj ženský A-tým získal během minulého týdne volejbalový klub VK Prostějov. V sobotu na liberecké půdě však nastoupila pouze jedna, a to srbská univerzálka Milica Tošič. Měla fantastický nástup a v úvodním setu jí vycházelo všechno, nač sáhla. Potom šel ale její výkon dolů, celkově zahrála mírný nadprůměr.
Na procházce Kolářovými sady jsem zjistil, že se zase kácí. Berou suché stromy, ale například ořech na psím paloučku? Byl starý, ale nebyl suchý, ani nikoho neohrožoval. No prostě když už se kácí, tak lítají třísky. Preventivně se vezmou další. Pak se veřejnosti řekne, že byl nemocný, krásné vzrostlé stromy se nahradí „košťaty” nebo stromečky, které nikdy nedorostou jejich velikosti, abych tedy neurážel stromy. Pak se v létě všichni diví, proč je ve městě takové horko, a pořizují se mlžítka. To je k smíchu.
V posledních letech jdou svojí popularitou u široké veřejnosti v České republice ohromně nahoru turnaje pod názvem Clash of the Stars, při nichž jsou k vidění zápasy vydávající se za bojové umění MMA. S opravdovým sportem však většinou nemají nic společného.
Když policejní složky před několika lety zatkly a uvěznily lorda Voldemorta českého fotbalu Romana Berbra, určitě jsem nebyl zdaleka sám, koho to potěšilo. Hlava mafie korumpující tuzemskou kopanou šla za katr, nastal čas k celkové očistě.
I toto by se dalo považovat za unikát, který se jen tak neobjeví. Trojice regionálních zástupců v I.B třídě se totiž seřadila hned za sebou v tabulce, a navíc je dělí jen jediný bod. Z krátkodobého hlediska by se dalo říct, že se může jednat o náhodu, ale po celé podzimní části to spíše vypadá na to, že všechny tři kluby mají velmi podobnou sílu. Každému z nich se samozřejmě nevyhnulo slabší období, ale zažily také lepší chvíle. Před jarními boji budou doufat hlavně v to, aby byly zdravotně v pořádku a mohly se opřít o to nejsilnější, co mají.
Celý týden čekal Prostějov na své první miminko. Tím se nakonec stal Jakub Polišenský, který se narodil až v pondělí 8. ledna. Tato nepochybně šťastná událost je bohužel pouze dalším z dílků do hodně smutné mozaiky nesoucí název Vymírání Prostějova.
Jen ty nejvyšší ambice má volejbalový klub VK Prostějov v aktuálním ročníku extraligy žen ČR 2023/24. Názorně to ukázal už dosavadní průběh soutěže a jednoznačně potvrdilo personální dění na konci ledna, tedy těsně před koncem přestupové uzávěrky.
Minulý týden se z Austrálie domů do Prostějova vrátili dva skvělí sportovci. Julie Paštiková a Jan Kumstát předvedli skvělé výkony na juniorském Australian Open a oba se probojovali až do samotného finále. Janu Kumstátovi se jako nenasazenému hráči dařilo ve dvouhře, Julie Paštiková společně s Němkou Julií Stusekovou došla až do finále čtyřhry. Oběma jsem moc rád jménem celého města Prostějova pogratuloval a popřál jim hodně štěstí na následujících turnajích.
Únor bílý, pole sílí. Toto pranostika chvílemi platí, chvílemi ne, ale kroniky jsou věčné, takže jimi opět můžeme zalistovat. Pojďme tedy na to.
Únor není v kronikách až tak moc popsán, alespoň tedy dávná historie, tudíž se zaměříme dnes i na osobnosti, které ovlivnily chod našeho města.
Mládežnický hokej v Česku má za sebou dlouhé roky strádání, kde bez přehánění často byl na šampionátech spíše do počtu. Nikdo už ani nepočítal s tím, že by mohl vůbec projít přes čtvrtfinále. Jenže už v posledních letech se začalo dařit stále více mladším ročníkům, které dokáží držet krok i s největšími velmocemi. Tento trend se aktuálně projevuje i na juniorském mistrovství.
Pětice celků se v rámci „A“ skupiny I.B třídy pravidelně pere o co nejlepší výsledky a nutno dodat, že se jim až na jednu výjimku daří velmi dobře. Navíc má soutěž díky řadě zástupců i spoustu fanoušků, protože právě různé regionální souboje jsou velkým lákadlem, o něž není nouze téměř v žádném kole. O Klenovicích a Otaslavicích už byla řeč. Tentokrát se zaměříme na trojlístek, který také nehraje druhé housle. Brodek u Prostějova se už jasně usadil ve vyšší soutěži a potvrzuje, že by naopak mohl mířit do budoucna i k vyšším patrům tabulky. Konsolidace přišla i v Mostkovicích a mužstvo ukazuje dobrou tvář. Větší starosti jsou pak ve Vrchoslavicích, kde to opět vypadá na boj o záchranu.