Ani v těch pohádkách už to není, co to bývalo... Nebo jste se snad někdy setkali s čarodějnicí, která se bojí pavouků? Či jste slyšeli o bludičce mající strach, že se ztratí v lese? Nebo dokonce jste se někde dočetli o čertech, kteří se sice rádi otužují, ale jinak nesnáší vedro? Tak přesně na takové neobvyklé pohádkové postavy je možné narazit už ve 29. hře unikátního Ptenského dětského divadla. Premiéra pohádky Popelka první aneb Tři oříšky pro Popelku 2 se konala uplynulou neděli 21. dubna v zaplněné aule základní školy ve Ptení.

Ve hře se kromě Popelky a prince představilo více jak čtyřicet dalších postav v překrásných kostýmech. V představení, do jehož příprav se opět zapojila prakticky celá škola, nechybělo ani 14 originálně otextovaných písniček a řada tanečních vystoupení. „Letos moje múzy přes letní prázdniny spaly tvrdým spánkem. Normálně už v září začínáme zkoušet, ale tentokrát jsem ještě ani nevěděl, o čem to bude. Tak jsem oslovil umělou inteligenci, ale ta mi nabídla takové s prominutím kraviny, že to bylo i na mě moc,“ svěřil se s úsměvem autor hry i režisér všech skvělých představení Karel Foltin, který na škole řadu let působil jako její ředitel.

Nakonec se tedy rozhodl dopsat pokračování jedné z našich nejznámějších pohádek. Zajímalo ho totiž, jak to bylo po svatbě s Popelkou. Jak dívka uvyklá domácím pracím zvládala roli královny? Neuklízela na zámku až příliš? Jak vycházela s princem, s nímž se dosud znala jen díky letmým návštěvám plesů, z nichž musela zmizet ještě před půlnocí? A smířila se její macecha a nevlastní sestra s tím, že přes všechnu snahu zůstaly single? Na tyto i mnohé další otázky nabídlo představení své odpovědi. „Začali jsme zkoušet, ale stále se nám hlásily další a další děti. A tak jsem postupně musel připsat ještě téměř dvojnásobek postav. Celkem jich tam je asi něco přes čtyřicet. Bylo to obdobné, jako když vznikala vůbec první hra,“ dodal Foltin, jenž je zvyklý psát dětským hercům jejich role přímo na tělo.

Navzdory všem nástrahám i tentokrát vše dopadlo, jak mělo. Dobří lidé měli zase na chvilku pokoj a ti špatní byli potrestáni ošklivými kožními problémy. „Nejvíce mě těší sledovat radost dětí během zkoušek i po představení. Dojímá mě, jak se postupně na pódiu otrkávají a přestávají se stydět mluvit před lidmi. Věřím, že se jim to v životě bude hodit,“ vysvětlil svoji hlavní motivaci Karel Foltin, který si před časem předsevzal, že napíše celkem 36 her jako jeho slavnější předchůdce Wiliam Shakespeare.

Zda se mu to podaří, ukáží příští roky. Zatím poslední hru Ptenského dětského divadla budou sledovat zejména malí diváci z okolních škol i školek nadcházející úterý, středu i ve čtvrtek.

Během všech představení budou moci diváci hlasovat pro herce, který je nejvíce zaujme. Po následném sečtení všech hlasů přijde na řadu slavnostní vyhlášení nejlepšího z nich, který obdrží prestižního Ptenského Ferdu.