má na hejtmanství Olomouckého kraje i po nedávné změně ve vedení své neodmyslitelné zastoupení. Vedle „naší“ uvolněné zastupitelky Milady Sokolové a prostějovského rodáka Ivo Slavotínka na postu prvního náměstka je třetím do party tak trochu opomenutý Aleš Jakubec (na snímku). Ten celé dětství strávil ve Výšovicích, než se z něj v 18 letech stal občan žijící v Olomouci, kde již zakotvil natrvalo. Po ustanovení nové krajské koalice má jakožto uvolněný radní na starost oblast školství. Sám vystudovaný učitel a později vysokoškolský pedagog zná toto odvětví velice dobře, tudíž na mnohé problémy si za svoji kariéru utvořil pevný názor, jak by měly věci fungovat.

* Co je největší prioritou krajské vlády pro oblast školství? V čem je v Olomouckém kraji rezerva a co se naopak vašim předchůdcům podařilo?

„Hlavně si myslím, že nabídka škol musí začít odpovídat poptávce zaměstnavatelů. Zde je potřeba se podívat na to, co současný trh potřebuje, kam se doba posunula a musí tomu následně odpovídat právě nabídka profesně zaměřených škol. Bylo by rovněž dobré, abychom se naučili pracovat s rodinami. Aby věděly, že není nutné, aby dítě mělo maturitu, ale aby se třeba dalo na řemeslo, které pro něj osobně bude asi lepší než odmaturování.“

* Je z vašeho pohledu v Olomouckém kraji školní obor, který zcela chybí, nebo je vyučován nedostatečně?

„Nemyslím si, že by nějaký zásadní úplně chyběl. Ale řada škol a oborů se rozvíjí, já se teď právě vracím z Jeseníku, kde na průmyslovce zařadili výuku IT. A právě IT podpora těchto oborů je důležitá. My ty obory máme, potřebujeme ale, aby nám studenti více chodili na technicky zaměřené odvětví.“

* A daří se je zpopularizovat stejně jako řemesla? Vy mluvíte o tom, že ne každé dítě nutně musí odmaturovat...

„Snažíme se o to. A hodnotím současný stav pozitivně, na čemž se podílely předešlé politické reprezentace. Zavedly třeba v rámci podpory polytechnických oborů a řemesel stipendia. Takže studenti a učni dostávají určité částky, které se liší podle toho, zda jsou v prvním, ve druhém nebo ve třetím ročníku. Ono je to těžké a myslím si, že do řešení problému by se měl zapojit i stát. Protože tendence státu nyní je, aby pomalu čtyřicet procent lidí mělo vysokou školu. Dnes téměř každý maturant má zajištěné místo na vysoké škole, i když to nemusí odpovídat zájmům a oborům, které by chtěli. Jde to prostě od vrchu. Já osobně nejsem skutečně příznivcem toho, že má každý studovat a každý odmaturovat. Tím nechci tvrdit, že není vzdělání důležité. Chci tím říct, že někdo je šikovný manuálně, další zase studijní typ a dneska jdou v podstatě studovat i ti, kteří by spíše měli jít na řemeslo.“

* Takže tam vidíte zbytečný tlak na to mít „papír“?

„Ano, je to ale společenský nápor a podle mě naprosto zbytečně vytvořený.“

* Přesuňme se k současné situaci. Jak vnímáte nemožnost prezenčního vzdělávání v současnosti v důsledku protikoronavirových opatření?

„Já samozřejmě respektuji epidemická nařízení a nedovolím si je zpochybňovat. Samozřejmě vidím, že prezenční výuka je mnohem lepší. Sám mám dceru, je v první třídě a před pár dny tak nastoupila zpátky do školy. Jsem za to velice rád, protože u malých dětí je pětačtyřicet minut soustředění u počítače skutečně maximum. A je to u nich určitě nepostradatelné. U těch vyšších ročníků je dálková výuka v jistém směru lepší. Ale opět platí, čím dřív se vrátí do škol, tím lépe.“

* Za současné situace je téměř nemožné, aby se konaly tradiční dny otevřených dveří na školách nebo burzy škol. Vnímáte to jako velký problém, který znesnadní rozhodování budoucím studentům a učňům?

„To si zrovna nemyslím. Ano, bylo by určitě lepší, kdyby se na danou školu mohli podívat. Ale když se vrátím k tomu Jeseníku, tak tamější střední průmyslová škola chystá živé vysílání o sobě samé, je to marketingově velice dobře přichystané. Takže pokud je škola schopná si něco podobného dobře zajistit, tak dosah sociálních sítí může být i větší, než je fyzické otevření dveří.“

* Na to rovnou navážu, co by podle vás mělo hrát nejdůležitější roli při výběru školy?

„Ve spolupráci s rodiči by si mělo dítě říct, co by v životě opravdu chtělo dělat. A zhodnotit si reálně schopnosti, tedy jestli je studijní typ, nebo naopak člověk manuálně zručný. Měla by tam být také snaha představit si konkrétní práci, kterou by vykonával, aby ho bavila celý život. I když náš vzdělávací systém není úplně rigidní. Můžu klidně jako příklad uvést sebe. Mám střední zemědělskou školu a v průběhu studia jsem zjistil, že by mě to asi úplně nebavilo dělat. Tak jsem se nadchl pro sportování a tělocvik, a nakonec jsem vystudoval na vysoké škole obor tělocvik-biologie. Takže to není tak, že si řeknu ‚ano, blbě jsem si vybral, teď už to bude celý život blbé‘. Je ale potřeba výše jmenované zvážit. I když nemám ani úplně iluze o tom, že by každé dítě, které má čtrnáct patnáct let vědělo, co by v životě chtělo dělat.“ (úsměv)

* Pěkně jste mi nahrál na moji poslední otázku. Jak vy osobně vzpomínáte na svá školní léta?

„Já jsem to měl velice rád, skutečně rád. Na střední škole to bylo velmi zajímavé, ale pak jsem zjistil, že bych se tím nechtěl živit. Měl jsem naštěstí perfektního tělocvikáře, který mě natolik ovlivnil, šel jsem studovat tělocvik a biologii. Vysoká škola pro mě byla velice zajímavá, bavilo mě to. Taky proto jsem pokračoval, na rok jsem vyjel do Ameriky, vrátil se a od té doby jsem na fakultě jako odborný asistent. Mám tam úvazek 0,2, pokračuji i nadále, když učím dálkově, takže vím, jak náročná on-line výuka je.“

ALEŠ JAKUBEC

* Nový radní Olomouckého kraje pro školství se narodil 19. března 1976 v Prostějově, přičemž celé dětství strávil v obci Výšovice. Od svých 18 let, kdy začal studovat učitelský obor tělesná výchova a biologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého, žije v Olomouci a vedle politiky působí od roku 2003 jako vysokoškolský učitel na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

* Promoval v roce 1999, kdy získal titul Mgr. Po ročním pobytu v USA absolvoval postgraduální studium v oboru kinantropologie se specializací na fyziologii zátěže na FTK UP v Olomouci (získal tak titul Ph.D.). Stěžejní stáží byl pro něj semestrální studijní pobyt na Katolické univerzitě v belgické Lovani.

* V komunálních volbách byl v roce 2002 zvolen jako nezávislý na kandidátce „SNK-2002“ zastupitelem obce Výšovice. Mandát v dalších volbách neobhajoval. V letech 2010 až 2014 byl neuvolněným radním Statutárního města Olomouc, v letech 2014 až 2018 pak náměstkem primátora s kompetencemi na odbor koncepce a rozvoje i odbor životního prostředí. Ve volbách v roce 2018 obhajoval jako člen TOP 09 mandát zastupitele města z pozice lídra kandidátky subjektu „TOP 09 a nezávislí“, ale neuspěl.

* V krajských volbách v roce 2012 kandidoval za TOP 09 na kandidátce subjektu "TOP 09 a Starostové pro Olomoucký kraj", ale neuspěl. Do krajského zastupitelstva se mu nepodařilo dostat ani ve volbách v roce 2016 na samostatné kandidátce TOP 09. Až letos byl z pozice člena TOP 09 zvolen zastupitelem Olomouckého kraje, a to na kandidátce subjektu „Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj (KDU-ČSL, TOP 09, Strana zelených, ProOlomouc)“.

* Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR kandidoval v roce 2013 za TOP 09 v Olomouckém kraji, ale neuspěl, stejně jako o čtyři roky později.

* V roce 2009 se stal členem TOP 09, v současnosti působí jako krajský předseda strany v Olomouckém kraji. V listopadu 2017 byl zvolen členem předsednictva strany, funkci zastával do listopadu 2019.

* Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase sportuje a kromě cyklistiky či volejbalu se pravidelně účastní Olomouckého půlmaratonu. Je také autorem mnoha publikací se sportovním a lékařským zaměřením.

 

Speciální příloha BURZA ŠKOL je součástí pondělního vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku