V Čechovicích prošel snad vším, čím mohl, a Josef Sklenář (na snímku) by se dal označit bez nadsázky za jednu z největších ikon tohoto příměstského klubu. Pamatuje dva jeho postupy, které jsou ale již velmi fousaté, a nyní se konečně dočkal i jednoho z vytoužených cílů, aby si jeho milovaný klub zahrál v krajském přeboru. Postup do něj už v Čechovicích párkrát na spadnutí byl, ale vyšlo to až letos, a Sklenář z něj měl stejnou euforii jako samotní aktéři na place.

* Jaké byly první pocity po vytouženém postupu a jak se za ním ohlížíte nyní?

„Neuvěřitelné. Samozřejmě v první řadě mi hned došlo, že se jedná o postup po osmadvaceti letech, který byl z I.B třídy do I.A třídy Olomouckého KFSh, a nyní se konečně dočkáme i krajského přeboru. Je to pro mě neskutečné i vzhledem k tomu, že jsme se o to pokoušeli už v době, kdy jsem ještě sám hrával, a i s dalšími generacemi od Petra Bílého, Petra Hoduláka a podobně, kdy jsme několikrát skončili druzí. Teď jsou pocity opravdu příjemné a doufal jsem, že se to podaří už s Protivanovem, a jsem rád, že to vyšlo. A za tento historický moment si zaslouží poděkovat opravdu všichni, kdo se pod něj podepsali. Nyní doufám, že ukážeme své kvality i tam a budeme minimálně důstojným soupeřem pro všechny.“

* Vy už jste to sám naznačil, že se po tomto postupu nesahalo poprvé. V čem byl podle vás hlavní důvod, že letos se to už skutečně podařilo?

„Špičku jsme hráli už poslední roky stabilně. Hodně velkou měrou se na tom podílel kouč Lukáš Koláček, který vytvořil velmi dobrou partu hráčů a osobností, kteří s ním nadále rostli, a myslím si, že nyní už se jim podařilo vyspět i věkově, což bylo opravdu důležitým faktorem, aby zvládali ty náročné a těsné duely. Velkým přínosem byl pak taky příchod Honzy Šteigla na začátku sezóny. Hráč jeho kalibru byl možná tím nejdůležitějším jazýčkem na misce vah. Kdybych to shrnul, tak je to skvělý kolektiv, který třikrát týdně trénuje a má skvělého trenéra. Bez žádné z těchto věcí bychom na postup myslet nemohli. Ještě jedna taková perlička. Začátek novodobé fotbalové éry v Čechovicích přišel v roce 1987, kdy jsme hráli třetí třídu a podařilo se postoupit do okresního přeboru. K týmu v té době přišel trenér Petr Walter, což byl dědeček současného kapitána Honzy Waltera, takže oni budou kluci v rodině tady těmi postupovými štístky. Dědeček to tak začal od píky a Honza jako vnuk tu cestu až do krajského přeboru dokončil.“

* Jak to bude v Čechovicích vypadat ohledně kádru i letní přípravy na krajský přebor?

„Už o některých věcech jednáme, zatím ale dořešujeme především termíny přátelských zápasů před sezónou. Něco se i rýsuje ohledně změn v kádru, ale nic drastického to nebude. Trenér už má některé hráče vytipované a přípravu má nachystanou kompletní. V kádru půjde určitě jen o drobné změny, protože našemu stávajícímu věříme, že má kvalitu být důstojným klubem nejvyšší krajské soutěže.“

* Kdo všechno nejvíce stál za tímto vysněným postupem?

„Obrovské poděkování patří všem hráčům, trenérovi Lukáši Koláčkovi, vedoucímu mužstva Honzu Maděrkovi, sekretáři Petru Klimešovi a sportovnímu manažerovi Evženu Kučerovi i celému výboru, kteří pro naši činnost dělají opravdu vše, co je v jejich silách. Obzvláště v dnešní náročné době je to nedoceněná práce. Poděkování patří ale i všem sponzorům. Od města Prostějova přes Olomoucký kraj i stát v zastoupení Národní sportovní agentury a našich místních sponzorů. Bez nich si naši činnost už ani nejde představit. Další poděkování je směrem k 1. SK Prostějov, kde skvěle funguje sportovní spolupráce na úrovni mládeže i dospělých.“

* Zvládnul jste si oslavy užít hned po zápase?

„Ano a musím říct, že ještě další dva dny jsem z toho byl trochu paf a ta euforie byla opravdu znát. I tím, že v Čechovicích vlastně působím už více než tři desítky let od roku 1987, to bylo ještě umocněno. Když jsem k tomu viděl i naše fanoušky, třeba pana Šťastného, Náhlíka, Nováka, kteří jezdí na každý zápas, a pan Novák nám dokonce dělá i foto a video kroniku, tak to i na nich vidět tu radost bylo nádherné.“

* Tipuji, že oslavy ale ještě neskončily?

„Ano, to máte pravdu. Hádám, že pokračování přijde v sobotu, kdy dojde k předání poháru proti Bělotínu. Tímto bych chtěl i fanoušky pozvat, aby se dorazili podívat a rozloučit se také s naším dlouholetým hráčem Petrem Haluzou, který usoudil, že to pro něj bude poslední zápas v rámci A mužstva Čechovic. Pak nás ještě čeká závěrečná, takže toho bude ještě opravdu dost a slavících dnů bude více. Kluci si to ale opravdu zaslouží a takový úspěch si to opravdu vyžaduje.“