Nedávno proběhnuté mistrovství Evropy v cyklistice pro kategorie mužů U23 a juniorů v portugalské Anadii. Bajkery vystřídali silničáři a poté si přišli na své i dráhaři.

Byl den před závody a ráno klasický šrumec. Brzká snídaně, mechanici jdou k autům, chystají kola na trénink jak silniční, tak časovkářská. Bicykly pumpují, ještě umyjí auto a maséři pak chystají pití do bidonů, iontové nápoje i vodu. Vše se musí řádně zaledovat a také se připravují traťovky, energetické tyčinky a další potřebné věci k tréninku. Kdo je v tomto realizačním týmu reprezentace České republiky nepřehlédnutelnou postavou a doslova ikonou? Jednoznačně dvoumetrový mechanik a odchovanec prostějovské cyklistiky Richard Šmída, zvaný „Šmíďák“ (na snímku). Ten se nyní rozhodl dráhu u nároďáku ukončit.

* Po kolikáté jste vlastně byl na vrcholné akci s nároďákem ČR?

„No, nemám to přesně spočítané, ale na mistrovství světa jsem byl asi osmkrát, na mistrovství Evropy šestkrát a taky jednou na olympijských hrách v Tokiu.“

* Který světový šampionát byl váš první?

„Mistrovství světa v Richmondu v USA, tam vlastně vyhrál Slovák Peter Sagan.“

* Jak berete takový reprezentační výjezd, co pro vás znamená?

„Ať je to olympiáda, nebo mistrovství, jde o vrchol pro všechny závodníky i pro nás, co jsme v realizačním týmu. Člověk se musí připravit co nejlépe a nechat tam – jak se říká – všechno.“

* Co vás nejvíc těší na závodech? Máte nějaký obzvlášť emotivní zážitek?

„Pro mě je vždy emotivní to, když se vracíme domů s nějakým skvělým výsledkem. Je jasné, že medaile je nejen pro sportovce, ale i pro nás tím nejcennějším. Velice to našim cyklistům přejeme, a když se pak s námi dělí o svou radost, tak je to ze všeho nejvíc. Medaile, úspěch, radost z dobře odvedené práce. Navíc v reprezentaci jsme opravdu super tým.“

* S kým nejčastěji spáváte na pokoji?

„To je přece jasné, s masérem „Perňasem“ Josefem Perným. Ale rád mám úplně všechny kluky, jako pes. (smích) Od mechaniků Libora Maisnera, Karla Slezáčka a mého syna Martina přes maséry Petra Vopálku, Jana Čuřína i Michala Frantíka až po doktory Roberta Válku nebo Aleše Kroužeckého. Navíc kouč Tomáš Konečný je opravdu super člověk, bývalý závoďák a pro mě osobně skvělý šéftrenér. Vždy má všechno dokonale připravené a drží, jak se říká lajnu, vždycky je vše v pořádku. Bude se mi po téhle partě stýskat.“

* Váš nejoblíbenější nápoj?

(směje se) „Řekl bych ionťák, ale odpovím Myslivec s Pepsi colou.“

* Co olympiáda?

„Byla specifická, jiná, emoční, ale krásná. Dokonce i tam jsme se zasmáli. Jsem rád, že jsem na olympijských hrách s kluky byl.“

* A jsou v cyklistice obecně i smutné nebo stresující okamžiky?

„To odbočím od reprezentačního výjezdu. Nejvíc emotivní chvíle jsem zažil asi letos na jaře při Českém poháru v Kyjově, kde jsem doslova zachraňoval holý život jednomu rakouskému závodníkovi. On vrazil do stojícího auta, prolétl jeho zadním oknem dovnitř, pořezal se na krku, já byl u něho první, dával mu první pomoc a vlastně držel pořezané místo na krku. Pomoc druhému beru jako samozřejmost, to by měl udělat každý člověk bez váhání. Jsem rád, že se cyklistu povedlo zachránit, to byla pro mě nejkrásnější zpráva. A vážím si i toho, že mi po návratu z nemocnice napsal, poděkoval.“

* Prostějov je cyklistické město a vy se tímto sportem i živíte mimo reprezentaci. Je to tak?

„Ano. Mám v Prostějově cyklistickou prodejnu a servis, v zimě navíc půjčujeme ještě lyže. Také občas jezdím jako mechanik i s prostějovským týmem TUFO PARDUS.“

* Letošní evropský šampionát proběhl v Portugalsku, jak ho berete?

„Jsem za účast rád. Byla tam opět super parta lidí i skvělí závodníci, kterým moc přeji úspěch. A jinak pěkné teplo.“ (úsměv)

* Co byste chtěl říct závěrem?

„Bez podpory své rodiny a manželky by mechanika u nároďáku a vůbec u cyklistiky dělat nešlo. Budete se divit, ale naposledy jsem byl na dovolené s rodinou, když syn Martin – dnes také mechanik české reprezentace – měl tři roky.“ (pousměje se)

 

 

RICHARD ŠMÍDA

*narodil se 30. ledna 1968 v Brně

* od útlého dětství vyrůstal v Prostějově

* od mládí byl aktivním sportovcem a vystřídal celou řadu sportů, nakonec ale zvítězila cyklistika

* začátky své závodní kariéry strávil v TJ OP Prostějov, během vojenské služby závodil za Duklu Louny

* do konce vojny byl aktivním závodníkem a následně se stal ceněným mechanikem

* stal se mistrem republiky v tandemu

* po ukončení vojenské služby upřednostnil profesi mechanika

* v pozici mechanika se zúčastnil několika mistrovství světa i Evropy

* nyní působí jako mechanik klubu TUFO PARDUS Prostějov a českého národního týmu

* v roce 2021 byl také na Olympijských hrách v Tokiu

* se svou výškou (2 metry) je nepřehlédnutelnou postavou

* je ženatý, syn Martin

zajímavost: v Prostějově provozuje prodejnu se servisem kol a také půjčovnu se servisem lyží