Hned několik hráčů Prostějova se domácím fanouškům představila poprvé. Tým prostějovského eskáčka totiž do zápasu s Třincem nastoupil s řadou nových plejerů, mezi něž patřil i Jakub Elbel.

Pro něj se může v případě letošního ročníku jednat o sezónu zlomovou: doposud působil ve třetí nejvyšší soutěži, nyní zažívá první druholigové angažmá. A ukazuje se, že má od trenérů důvěru. Jak v přípravě, tak nyní v mistrovských utkáních dostává hodně prostoru. Proti Třinci pak ukázal, že se nebojí podpořit útok ani chodit do soubojů. Záhy po utkání pak mač hráč s číslem 4 exkluzivně pro Večerník zhodnotil.

* Jak jste viděl sobotní utkání?

„Za mě jsme do toho nevstoupili vůbec špatně, měli jsme tam šance. Ale nedokázali jsme proměnit. Nechci se na to vymlouvat, ale taky to bylo trochu kvůli tomu, jak rozhodčí nepískl faul, kdy jsme mohli jít sami na bránu. Potom ve druhém poločase mi přišlo, že jsme se jim strašně přizpůsobili herně. Měli jsme tam nakopávané balony, nehráli jsme úplně svou hru.“

* I coby obránce jste hodně podporoval útok. Byl to pokyn trenéra nebo zkrátka vaše hráčská přirozenost?

„Řekl bych, že asi obojí. Trenér po nás chce, abychom hráli ofenzívně na krajích. A mně to jen vyhovuje. Jsem ten typ hráče, co si rád zaútočí.“

* Hodně jste byl vidět v situacích, které skončily na jedné nebo druhé straně faulem. Berete se za hráče na černou práci?

„Ne, to ne. To asi nejsem. (úsměv) Ale rozhodčí nastavil metr, který s béčkem Slavie byl jinde. Měli jsme pokyny, že Třinec bude hrát soubojově. Chtěli jsme se tomu vyrovnat. Akorát prostě rozhodčí se rozhodl, že bude pískat jinak…“

* Zaznamenal jsem názor, že trochu eskáčko po vstřelení branky usnulo na vavřínech. Vnímáte vývoj zápasu stejně?

„Je to možné... Ještě se na to musím podívat. Z toho hřiště to vypadá trochu jinak. Nevím. Hlavní je, že jsme se herně přizpůsobili.“

* Bylo to vaše první utkání před domácím publikem. Co na něj říkáte?

„Já jsem si to užil. Snažili jsme se celý týden připravovat, abychom divákům ukázali, že umíme hrát fotbal. A myslím, že v první půlce to vyšlo. Ale ve druhé už jsme se soupeři přizpůsobili.“

* Měl jste v hledišti i podporu?

„Ano, ano. Byl tady táta, také můj bývalý trenér a kondiční trenér. Všichni přišli. Tím víc škoda, že jsme nevyhráli.“