Hned dva případy šíření dětské pornografie řešili loni policisté na Prostějovsku. Prasáci si mezi sebou po e-mailu přeposílali zejména snímky dívek mladších 15 let ve vyzývavých polohách nebo při sexu s mužem. Jeden z těchto skutků se podařilo objasnit. V rámci Olomouckého kraje pak policistům na stole přistálo celkem 11 podobných případů. Rozhodně to však nebyl jediný projev takzvané kyberkriminality. Loni bylo zaznamenáno bezkonkurenčně nejvíce případů trestných činů v této oblasti v celé historii. Přibývá zejména podvodů, kdy vás obere ten, kdo vám původně chtěl něco prodat... Toto je dnešní „Téma Večerníku“. 

Kyberprostor. Virtuální prostředí, které nemá začátek ani konec, nezná hranice států a nelze určit, jak rozsáhlý je. Právě do světa internetu a sociálních sítí se stále více přenáší život mnohých z nás. A spolu s lidmi se sem zcela přirozeně šíří také zločin. Čím více času trávíme u počítačů či mobilů, tím více jsme ohroženi tzv. kyberkriminalitou. Počty podvedených přitom stoupají každým rokem. Jen na Prostějovsku policisté za rok 2022 evidovali 54 případů podvodů spáchaných právě prostřednictvím internetu.

Nejrozšířenější byly takzvané reverzní inzertní podvody. O co jde: „Pachatel reaguje na inzerát poškozeného a předstírá zájem o koupi zboží, které prostřednictvím inzertního portálu či aplikace prodává. Následná komunikace již obvykle probíhá přes soukromý e-mail či aplikaci. Pod záminkou zajištění veškerého komfortu spojeného s přepravou a platbou zboží urychlení či zjednodušení platby je pachatelem poškozenému zaslán podvržený odkaz pro platbu, který je vizuálně stylizovaný dle stránek inzertní aplikace. Poškozený v dobré víře vyplní přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví či platební kartě. S odstupem času však zjišťuje neoprávněné odčerpání peněz z jeho účtu, kdy převod již nemůže zrušit, peníze zablokovat a ani úspěšně uplatnit reklamaci v bance,“ popsal stále častější trik internetových podvodníků Libor Hejtman, tiskový mluvčí Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Pozor na bankéře po telefonu

Není to však jediný způsob podvodů. „Kromě toho jsme řešili také podvodné investice do kryptoměn a volání od falešných bankéřů,“ přidal Lior Hejtman. Jde například o případy, kdy poškozené telefonicky kontaktuje muž vydávající se za zaměstnance banky. Ten jim sdělí, že potřebuje doplnit informace k úvěrové žádosti, o kterou požádali. Pokud poškození zareagují, že půjčku nechtějí, podvodník jim během hovoru namluví, že se někdo snažil na jejich jméno půjčku vzít. Následně je může přepojit na údajného technického pracovníka banky, který je utvrdí v tom, že se stali obětí podvodu. „V této fázi pak přichází na řadu falešný policista, který je ujistí, že policie s bankou spolupracuje, že instrukce bankovních úředníků jsou správné a že vše, co mají udělat, je pro vlastní ochranu jejich účtu. Následně mohou poškozeným navrhnout sjednání úvěru a jeho převod na bitcoinový účet. Poté se však stopa po takto vybraných penězích může zcela ztratit,“ varuje policejní mluvčí. 

Na ústupu byly v loňském roce naopak méně rafinované případy takzvaných neočekávaných peněz. V nich byly zejména ženy prostřednictvím sociálních sítí či e-mailu osloveny ze strany zdánlivě movitých mužů ze zahraničí, kteří je po určité době požádali o peníze na neodkladnou záležitost. Do této kategorie se řadily i dopisy slibující peníze z dědictví, k jehož vyřízení je třeba zaplatit administrativní poplatek...

 

10 kyber graf