Stalo se to součástí velkolepých oslav 140. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Otinovsi. Veselice na tamním fotbalovém hřišti se neobešla bez výstavy vojenských vozidel, o které se už spoustu let stará Jaroslav Pánek (na snímku) se svými přáteli. Stejnými nadšenci z oboru vojenské historie, jako je on. Předseda Spolku vojenské pancéřové techniky Svitávka a Klubu vojenské historie Drahany přivezl do Otinovsi nákladní automobil americké armády využívaný v padesátých letech minulého století v korejské válce. A chybět nemohlo ani americké vojenské terénní vozidlo Hummer, načež ve všech strojích se mohly povozit děti i dospělí.

* Čím to, že jste se objevili v Otinovsi i se dvěma „obrněnci“?

„Náš spolek ze Svitávky se nedávno sloučil s drahanským Klubem vojenské historie, takže jsme rozšířili pole své působnosti, na nichž vystavujeme válečnou techniku. A Otinoves je tři minuty autem od Drahan, takže když nás požádali místní hasiči, abychom na jejich oslavě něco ukázali, neváhali jsme ani vteřinu. Snad i tady najdeme pro naši zálibu další nadšence.“

* Čím se vůbec směrem k vojenské technice zabýváte?

„Nejvíce se zabýváme vojenskou historií a hlavně technikou. Vojenské stroje rovněž renovujeme a opravujeme pro Slezské zemské muzeum v Opavě. V podstatě opravujeme jak muzejní sbírky, tak i naše vlastní. Naší prioritou je pak pancéřovaná vojenská technika ze druhé světové války.“

* Jakými kousky se můžete pochlubit a s čím nejčastěji jezdíte na výstavy?

„Co se týká nejcennějších kousků, tak ze druhé světové války máme například legendární sovětský tank T-34 a dále americký polopásový transportér Half – Track. Obě dvě vozidla jsou vyrobena v roce 1944. Pak disponujeme už mladšími vozidly, která jsme také dnes přivezli do Otinovsi. Jedná se o nákladní americký automobil REO M35, který byl nasazen v korejské válce například k přepravě munice nebo také pěchoty. A pak tady máme terénní bojové vozidlo Hummer, taktéž americké výroby. Disponujeme i dalšími stroji, s nimiž se účastníme různých akcí, většinou historických.“

* Kde všude vás můžeme vidět, respektive vaše unikátní vojenská vozidla?

„V nejbližší době budeme právě tady nedaleko v Drahanech dělat dvanáctého srpna obrovskou akci, půjde o druhý ročník Drahany 1945. Akci připravujeme ve spolupráci s obcí Drahany a Slezským zemským muzeem v Opavě. Osobně se na tento den moc těším, na ploše budou přistávat i vojenská letadla ze druhé světové války, přesněji řečeno jejich dokonalé repliky. Lidé uvidí množství tanků i jiné obrněné techniky. Určitě bych prostřednictvím Večerníku na tuto akci pozval co nejvíce návštěvníků. Ale jinak se v průběhu celého roku zúčastňujeme dalších mnoha akcí, například i Dne NATO na mošnovském letišti.“

* Kde se ve vás vůbec vzala láska k vojenské historii?

„To už je dlouhodobá záležitost, s přáteli jsme tomu propadli už za mlada. Nejdřív to pro nás byl jen koníček, nyní je to už zaměstnání. A práce nás tím samozřejmě moc baví. Kolik lidí to tak může říct?“

* Co je na tomto oboru nejdůležitější, tedy alespoň pro vás?

„Pro mě je důležitý fakt, že pomáháme udržet povědomí o historii nejen vojenské, ale i národů. Nechceme, aby se historie překrucovala, jak je tomu mnohdy bohužel zvykem v současných dnech. Pro nás je úplně jedno, zda vlastníme sovětskou, českou, nebo americkou vojenskou techniku. To všechno je totiž součástí nejen naší, ale i evropské a světové historie. A tu prostě nesmažeme.“

* Zmínil jste českou vojenskou techniku, jakými stroji našich zbrojařských firem se můžete pochlubit?

„Zrovna renovujeme obrněný transportér OT 810, který se v českých továrnách začal vyrábět v padesátých letech minulého století a byl založený na německém typu obrněnce Hanomag. Máme i stíhače tanků neboli samohybné dělo SU 100, které aktuálně repasujeme. Vyrábělo se na podvozku tanku T-34 v československých zbrojařských závodech.“

* Mluvil jste o akcích, na které jezdíte vystavovat. Ale neplánujete nějakou stálejší expozici, aby si lidé mohli vaši vojenskou techniku v klidu a opakovaně prohlédnout?

„Stálou expedici právě připravujeme ve Svitávce, kde máme montážní halu a kde všechny stroje renovujeme či repasujeme. Právě tam bychom rádi vystavili všechny historické vojenské stroje a byli bychom rádi, kdyby mezi návštěvníky bylo nejvíce dětí ze základních nebo středních škol. Všem o veškeré vojenské technice i válečné historii podáme odborný výklad a promítneme dokumentární film o druhé světové válce. Počítáme také s výstavou uniforem a zbraní, ať už půjde o americké, ruské, české, nebo německé. Prostě všech armád, které bojovaly ve druhé světové válce.“

* Kolik lidí vám pomáhá s tímto koníčkem, v současnosti už vlastně i prací?

„Na vojenskou techniku, kterou postupně renovujeme, je nás pět nebo šest. Spíše je celá naše činnost o tom, že nejrůznější historické spolky mezi sebou opravdu spolupracují a vycházejí si v nejrůznějších záležitostech vstříc. Na žádnou konkurenci si nikde nehrajeme, všechny z celé republiky nás spojuje tato báječná záliba. A také samozřejmě zájem o vojenskou historii. Věřím, že k historii se nám podaří přitáhnout i mladou generaci.“

 

JAROSLAV PÁNEK

* narodil se 20. března 1974 v Boskovicích

* žije s přítelkyní a má dvě děti

* vyučil se strojním mechanikem v Minervě Boskovice

* nyní pracuje jako konzervátor a restaurátor sbírek Slezského zemského muzea v Opavě

* mezi jeho koníčky patří výhradně starost o vojenskou techniku a válečnou historii, na nic jiného mu prý nezbývá už čas

zajímavost: s několika kusy vojenské techniky se Jaroslav Pánek účastnil natáčení polsko-dánského filmu Slib