V loňském roce vlétl do světa velkého tenisu jako velká voda a na nabraném kurzu nic nezměnil ani v probíhající sezóně. Ještě před oslavou osmnáctých narozenin postoupil na US Open poprvé do hlavní soutěže na grandslamu, o pár týdnů později se podílel na třech bodech národního týmu, který ve skupinové fázi ve Valencii zdolal Španělsko, Koreu a Srbsko, a v novém formátu Davisova poháru poprvé postoupil do finálového turnaje.

Prostějovský rodák Jakub Menšík (na snímku) zkrátka opakovaně potvrzuje, že je jednou z největších nadějí českého mužského tenisu. A taky oblíbencem světové jedničky a nejlepšího hráče historie Novaka Djokoviče... Při náborové akci TK Agrofert Prostějov jsme místní naději vyzpovídali.

 

* Po US Open a Davis Cupu jste se dostal do centra velkého mediálního zájmu a odpovídal na desítky, možná stovky otázek. Není to už přece jen trošku únavné? Nebo to naopak pořád vnímáte vlastně jako aktuální ocenění předchozí práce a současných výsledků?

„Upřímně řečeno o tom až tak nepřemýšlím. I to je součást tenisu, prostě to k úspěchům patří, beru to jako realitu. Navíc to nevnímám jako něco, co by mi nějak vadilo. Ten zájem je pochopitelný, protože se mi pár věcí povedlo. Pořád jsem na začátku, takže toho zvýšeného zájmu ještě nebylo tak moc. A máte pravdu v tom, že je podložený výsledky, ze kterých jsem měl radost, a ten zájem ukazuje, že to tak vnímá také okolí.“

* Vraťme se o několik týdnů zpátky. Na první pokus jste se probojoval do hlavní soutěže na grandslamu. Co to pro vás znamená?

„Vůbec jsem nečekal, že první grandslam zvládnu tak dobře. Bezprostředně po vyřazení jsem nedokázal dosažený úspěch dostatečně ocenit. Možná i pod vlivem porážky od Taylora Fritze, který mi dal na zadek. Postupně jsem si ale uvědomil, jaká to byla obrovská zkušenost. Hrál jsem na velkém kurtu, to prostředí mě semlelo. Všechno bylo strašně rychlé. Ani jsem se nerozkoukal a bylo po zápase. (úsměv) Příště to už bude jiné.“

* Docenil jste výkony na US Open ve chvíli, kdy vyšlo nové vydání světového žebříčku, ve kterém jste se posunul už na 151. místo?

„Ten skok je určitě pěkný, loni jsem touto dobou byl na konci šesté stovky. Kdyby mi tehdy někdo řekl, kam se za rok posunu, bral bych to všemi deseti. To jsem nečekal. Nějaké body bych rád do konce sezóny ještě přidal.“

* Aby stačily k postupu na Turnaj mistrů do 21 let?

„Pochopitelně vím, jak to v žebříčku vypadá. Do konce sezóny už není tolik turnajů, uvidíme, jak dopadnou. Pochopitelně mě těší, že existuje šance, že bych se mohl na turnaj kvalifikovat už letos v osmnácti. Ale není to cíl, ke kterému bych se nějak upínal. Když jsme na začátku roku plánovali sezónu, o této variantě jsme vůbec neuvažovali. Vždyť jsem ještě hrál i turnaje kategorie Future. Kdybych se kvalifikoval, budu rád, že se to povedlo. Když to ale nevyjde, nic se nestane. Budu mít ještě přece další příležitosti o postup na tento turnaj zabojovat. A jednou se to podaří.“

* V průběhu roku jste se dostal do daviscupového výběru. V Portugalsku to ještě nevyšlo, ve španělské Valencii jste už ale odehrál tři zápasy a oslavil i vítěznou premiéru v singlu. Splnil se vám tím jeden z vašich snů?

„Odmalička jsem s taťkou chodil téměř na všechny domácí zápasy a toužil po tom, že jednou budu stát na kurtu. Myslím, že pro každého tenistu je nejvíc, když může reprezentovat svoji zemi. Nastupovat na dvorec pod naší vlajkou je něco jiného než hrát na běžných turnajích. Už z první pozvánky jsem byl nadšený. Jako zelenáč jsem hlavně nasával atmosféru. Hned na druhý pokus jsem se dostal do zápasu a po dvou deblech přišla i singlová premiéra. Ano, splnil se mi jeden z mých snů.“

* A splnil se na sto procent, protože všechny duely skončily vítězně…

„V prvním deblu proti Španělsku jsme měli i trochu štěstí a odvrátili dva mečboly. Pak přišla další čtyřhra a nakonec vzhledem k vývoji ve skupině i možnost nastoupit ve dvouhře proti Srbsku. Jsem opravdu moc rád, že se mi podařilo Dušana Lajoviče porazit. Bylo skvělé cítit podporu celého týmu. Pomohla mi i zkušenost z US Open, kde jsem nastoupil na zaplněném kurtu Louise Armstronga. Plná hala ve Valencii už pro mě nebyla takovou novinkou. Cítil jsem se komfortněji než v New Yorku, stačil jsem si na velké množství fanoušků v hledišti zvyknout.“

* Lajoviče jste přehrál za necelou hodinu. Čekal jste tak rychlý zápas?

„Rychlý povrch tomu nahrával. Moc dlouhé výměny jsme nehráli. Dobře jsem podával a returnoval. Hodně mi pomohl rychlý brejk. Od chvíle, kdy jsem měl v zádech set a další vyhrané podání soupeře, byl jsem v transu a užíval si každý míč.“

* Všiml jste si, jak je soupeř rozhozený?

„Nedostal se ke své hře. Zkoušel nesmyslné věci, které nemohly vyjít. Bylo vidět, že ho mám na lopatě.“

* Byl jste před singlovou premiérou nervózní?

„Jen trošku, protože bylo jasné, že postupujeme. Ale i tak jsem cítil, že některé věci dělám jinak než jindy. Trvalo to dva nebo tři gamy, pak jsem se s tím srovnal a všechno bylo v pořádku.“

* Tenis je individuálním sportem, v Davis Cupu to ale neplatí. Z jednotlivců je najednou tým a v něm o výsledku rozhoduje, jak funguje vzájemná chemie. Jak je na tom v tomto směru český výběr?

„Myslím si, že je to vidět na výsledcích. Všichni táhnou za jeden provaz, přejí si úspěch a maximálně se podporují. Atmosféra je parádní. Určitě je to také tím, že v realizačním týmu jsou dlouho stejní lidé, všechno skvěle funguje, hráči mají dokonalý servis. V šatně panuje pohoda, pořád se máme o čem bavit, zažíváme hodně legrace. A dopředu nás žene chuť společně něco v Davis Cupu dokázat.“

* Hraje roli, že většina hráčů je z prostějovského tenisového klubu?

„To je pravda, ale na to nehrajeme. Je úplně jedno, jestli je někdo z Prostějova a někdo z Prahy. Jsme jeden tým. Ale je fajn, když se ukazuje, že v našem klubu rostou skvělí hráči. Máme skvělé zázemí, trenéry i podmínky pro přípravu. Vlastně je logické, že se v takovém prostředí vychovají ti nejlepší. Spíše by bylo divné, kdyby to tak nebylo.“ (úsměv)

* Pomalu končí sezóna, na jejímž začátku jste ještě hrál i turnaje nižší kategorie. Jaká bude ta příští? Soustředíte se již téměř výhradně na podniky ATP Tour?

„Uvidíme, jak ještě dopadne závěrečná část letošní sezóny a na jakém místě v žebříčku budu. Rád bych se pochopitelně zase posunul a hrál co nejvíce turnajů ATP. Nějaký challenger ale v mém programu asi zůstane. Hodně se to bude odvíjet od výsledků a herního vytížení. Program budeme průběžně upravovat. Ale o detailech se budeme bavit později. Teď nás čeká ještě několik akcí a daviscupové čtvrtfinále v Malaze, kde se chceme poprat o velký úspěch. Věřím, že se to může podařit.“

* Jaký tedy bude váš další program?

„Teď jsem trénoval v Prostějově a čekají mě dva challengery ve Francii, pravděpodobně také turnaj ATP ve Stockholmu. Ještě se uvidí, jestli mě bude čekat kvalifikace, nebo rovnou hlavní soutěž. Nad plánem jsme s týmem chvíli seděli, během roku se toho docela dost změnilo a zjistili jsme, že program byl teď náročný. Navíc už je třeba přemýšlet o přípravě na příští sezónu. Trošku se upraví, protože se nám podařilo postoupit na finálový turnaj Davis Cupu, a ten se hraje až na konci listopadu. Kvůli tomu ale změnu uděláme rádi.“ (úsměv)

 

JAKUB MENŠÍK

* narodil se 1. září 2005 v Prostějově

* tenista a odchovanec klubu TK Agrofert Prostějov

* měří 193 centimetrů, váží 82 kilogramů

* od útlého věku se připravuje s trenérem Tomášem Josefusem, jeho mentálním koučem je Dragan Vujovič, o jeho kondici se stará Jan Pospíšil

* vyhrál řadu turnajů v mládežnických světových kategoriích, zahrál si i finále na juniorce na Australian Open

* na konci roku 2021 vyhrál v anketě Zlatý kanár kategorii Talent roku

* v průběhu loňského roku začal dávat přednost seniorským turnajům, získal tři tituly na okruhu ITF Futures (Allershausen, Šarm aš-Šajch, Heraklionu), další dva přidal v sezóně 2023 (Trnava a opět Šarm aš-Šajch)

* v roce 2022 si připsal také první účast v kvalifikaci turnaje ATP 250 v Bělehradě

* v letošním roce na své výkony navázal už na okruhu ATP Tour, kde vyhrál první turnaj kategorie challenger (Praha)

* na US Open způsobil senzaci, když na první pokus postoupil z kvalifikace až do 3. kola hlavní soutěže, což se mu podařilo jako nejmladšímu hráči od roku 1990

* raketovým způsobem čerstvě osmnáctiletý tenista poskočil až na hranici první světové stopadesátky, aktuálně mu patří 151. pozice

* svými výkony si vysloužil premiérovou pozvánku už do Davis Cupu v Portugalsku, soutěžní premiéru si užil nyní ve španělské Valencii, kde se s Adamem Pavláskem podílel na dvou výhrách v deblu a v singlu porazil 52. hráče světa Dušana Lajoviče ze Srbska

* rád by napodobil úspěchy Novaka Djokovič, s tenisovou legendou si zatím zatrénoval v Bělehradě, kam přijel právě na pozvání jednoho z nejlepších hráčů historie, jenž je jeho vzorem

* mezi oblíbené sporty patří basketbal, fandí Golden State a je fanouškem Stepha Curryho

* ve volných chvílích si zahraje na bicí, jeho oblíbeným zpěvákem je Eminem, hodně poslouchá hip hop

zajímavost: má rád mikromagii, sám se naučil několik triků s kartami a v zámoří si již vysloužil přezdívku „Nový Berdych“