Jejich bezprostřední pomoc zaslouží hlubokou poklonu od nás všech. Studentky 4. ročníku Střední zdravotnické školy byly v pátek 8. září tohoto roku očitými svědkyněmi závažné dopravní nehody na křižovatce ulic Hacarova a Josefa Lady v Prostějově. Nepozorný senior za volantem osobního auta srazil a těžce zranil ženu na skútru.

V jejím případě šlo doslova o vteřiny. Michaela Zajíčková s Kateřinou Mezuliánkovou nelenily a zraněné ženě bleskurychlou pomocí i přes krátkodobou zástavu srdce zachránily život. Čin obou studentek už ocenil i prostějovský primátor František Jura, Michaela s Kateřinou pak ještě od policistů získaly titul Gentlemanky silnic. Večerníku se povedlo obě dívky vyzpovídat.

* Jak pro vás začal onen osudný den pátek 8. září? Jak jste se vůbec dozvěděly o vážné nehodě na křižovatce ulic Hacarova a Josefa Lady?

Michaela Zajíčková: „Šly jsme jako každé ráno do školy. Daly jsme si sraz blízko přechodu, kde se nehoda stala.“

Kateřina Mezuliánková: „Šla jsem spolu s Míšou jako každý den do školy a vše probíhalo normálně jako vždycky. Do té doby, než jsme chtěly přejít přes přechod v Hacarově ulici.“

* Jaké byly vaše první pocity, když jste se ocitly u nehody?

Michaela Zajíčková: „Když se nehoda stala, přestaly jsme vnímat okolí kolem nás a běžely zraněné paní pomoci.“

Kateřina Mezuliánková: „Nevnímala jsem okolí a soustředila jsem se pouze na to, co se stalo, vše kolem mě se zastavilo.“

* Můžete popsat, jak jste postupovaly ve chvíli, kdy jste se rozhodly okamžitě pomoci zraněné ženě?

Michaela Zajíčková: „Při poskytování první pomoci jsme využily znalostí z naší školy. Nejprve jsme zkusily, zda paní bude reagovat na bolestivý podnět, a to tak, že jsme ji zmáčkly v místě trapézového svalu a ušního lalůčku. Paní na sobě měla přilbu s řemínkem, kvůli němuž se začala dusit. Následně zraněná přestala dýchat a měla srdeční zástavu. Se spolužačkou jsme přilbu sundaly, zaklonily ženě hlavu a zahájily kardiopulmonální resuscitaci.“

Kateřina Mezuliánková: „Já i Míša jsme postupovaly dle nácviku a našich vědomostí získaných v učebnách první pomoci už ve druhém ročníku. Nejprve jsem zkusila bolestivý podnět – zmáčknutí trapézového svalu a ušního lalůčku. Na tento podnět paní reagovala. Jakmile jsme zjistily, že nedýchá, jelikož ji škrtil řemínek od helmy, následně z důvodu malého přísunu kyslíku došlo k zástavě, okamžitě jsme sundaly helmu a zaklonily hlavu, aby došlo k zprůchodnění dýchacích cest, poté jsem neprodleně zahájila kardiopulmonální resuscitaci do doby, než se paní obnovil oběh.“

* Podle mnohých ta zraněná motocyklistka přežila jen díky vašemu bleskurychlému zásahu. Uvědomujete si to?

Michaela Zajíčková: „Když se tato dopravní nehoda stala, bylo pro nás zásadní, že paní žije. To, že jsme paní dokázaly správně pomoci, jsme si uvědomily až po příjezdu zdravotnické záchranné služby.“

Kateřina Mezuliánková: „V prvních minutách pro mě bylo klíčové, že paní nabyla vědomí. Až po příjezdu zdravotnické záchranné služby jsem si uvědomila, že jsme spolu s Míšou učinily vše správně.“