Dlouhé měsíce se tenista Jiří Veselý trápil. Herně i zdravotně. Ztrácel sebevědomí, pochyboval o svých schopnostech. Bývalý pětatřicátý hráč světa laboroval se zraněními nebo vypadával v prvních kolech turnajů. A světovým žebříčkem ATP Tour se propadával, až se nevešel do první světové stovky. Přesto se nevzdal. Požádal o pomoc trenéra Jaroslava Navrátila a manažera Miroslava Černoška a společně se pokusili o restart po konci kariéry Tomáše Berdycha nejlepšího českého tenisty. Druhý turnajový triumf prostějovského hráče na okruhu ATP v indickém Puné naznačil, že vše jde konečně správným směrem. „Byla to hodně dlouhá cesta. Náročná a často bolela. Ale věřím, že se vracím. Musím však pokračovat, chci zpět do padesátky,“ říká odhodlaně úspěchem nabuzený hráč TK Agrofert, který na čtvrteční tiskové konferenci v Národním sportovním centru ukázal médiím také pohár za čerstvý triumf.

* Berete momentální úspěch jako náplast na nezdary z posledních dlouhých měsíců?
„Spíš jako potvrzení skutečnosti, že se nic nesmí vzdávat. Když se něco nepodaří, je třeba zatnout zuby a pokračovat v práci. Možná s ještě větší zarputilostí. Neztrácet víru, že bude lépe.“
* Bylo hodně těžké přesvědčování vlastní hlavy?
„Měl jsem večery, kdy jsem nemohl usnout. Jen jsem se převaloval v posteli a snažil se přijít na to, v čem je problém. I když jsem trénoval, tak se to neprojevovalo. Někdy člověk možná až moc přemýšlí a pouští si do hlavy až moc nereálné představy.“
* I bývalý pětatřicátý hráč světa?
„Možná to bylo právě kvůli tomu ještě horší. Věděl jsem, kam jsem se prokousal. Uvědomoval si, jak jsem byl schopný hrát. Propadal jsem panice, že už se nikdy nevrátím. Ukočírovat psychiku je vždy nejtěžší.“
* Kdy vám bylo nejhůře?
„Možná loni v červnu po domácím vystoupení na MONETA Czech Open v Prostějově. To byl vrchol zmaru! Byl jsem úplně dole, neviděl žádnou cestu, po které bych mohl jít. Cítil jsem jen zmar. Ale nezabalil jsem to. Postupně se to začalo otáčet po Wimbledonu, kde jsem z kvalifikace postoupil do třetího kola.“
* Zocelila vás tato zkušenost?
„Částečně ano. Třeba teď v lednu jsem v Thajsku nedokázal prodat svou přípravu a byl z toho docela na prášky... Paradoxně se to otočilo až teď v Indii. Je třeba se soustředit vždycky na ten následující turnaj. Někdy to tak prostě je a nemá smysl se v tom hrabat. Musíš zatnout zuby a rvát se dál.“
* Na začátku roku to vypadá, že se začíná vyplácet obnovená spolupráce s trenérem Jaroslavem Navrátilem. Byl to dobrý krok, že?
„Loni v létě jsem přišel za panem Navrátilem a za panem Černoškem s prosíkem, že si nevím rady, co dál, že potřebuji pomoc. Moje hra byla nemastná, neslaná a výsledky nebyly. Začali jsme pracovat hodně na servisu. Upravil jsem postavení, posunul se trošku jinak pozičně a postupem času se servis začal zlepšovat, což se projevovalo i v zápasech. Servis se tak vypiloval, že si na něj věřím a stavím na něm celou svoji hru.“
* Museli jste si stanovit nějaké priority?
„Trenér Navrátil mě zná od chvíle, kdy jsem před nějakými patnácti lety přišel do Prostějova, několikrát mě trénoval. Ví, co potřebuji. Díky zkušenostem mu bylo jasné, co je třeba dělat. Nejdříve bylo zapotřebí zapracovat na kondici. Po vleklých zdravotních problémech jsem na tom nebyl fyzicky nejlépe. Současně jsme si stanovili, jakou hrou se mám prezentovat, v čem jsou mé silné stránky.“
* Akceptoval jste všechny změny?
„Byl to pro mě takový návrat ke kořenům. Snaha o vytvoření tlaku od prvního servisu. Postupně se to zlepšilo natolik, že u mého podání se prakticky nehraje. Získávám body ze servisu a můžu se soustředit na gamy, kdy podává soupeř. Celý realizační tým mi hodně pomohl, na vítězství v Indii mají velkou zásluhu.“
* Pomohlo i vynechání kvalifikace na Australian Open?
„To bylo těžké rozhodování, přece jen šlo o grandslam. Ale někdy musíte něco obětovat, abyste něco jiného získali. Čas ukázal, že to byla dobrá volba. Přinesla body a návrat do stovky. To je skvělé.“
* Velký skok v žebříčku zařídil triumf v Puné. Napadlo vás po příletu, že se budete z turnaje vracet s trofejí?
„To asi ne. (pousměje se) Měl jsem za sebou challengery v Thajsku, které příliš dobře nedopadly. Ale všechno se sešlo, cítil jsem se na kurtu dobře. Mohl jsem se opřít o své podání, hlava fungovala, jak měla.“
* Navíc se k vám přiklonilo štěstí. Pamatujete si, kolik mečbolů jste odvrátil?
„Ve čtvrtfinále dva a v semifinále čtyři. Něco podobného se stane možná jednou za kariéru, štěstíčko bylo opravdu na mé polovině kurtu. Ale šel jsem mu naproti. Pořád jsem dřel, nepřestával bojovat. Rval se o každý míček v mezihře, proto nakonec přišla i ta velká odměna.“
* Jak jste druhý titul na okruhu ATP oslavil?
„Žádné oslavy nebyly. Zápas skončil v devět večer, na hotel jsme se dostali v jedenáct. Pak jsem musel přeletět do Bengalúru, abych se odhlásil z turnaje, kde jsem měl původně startovat. Trošku se ale ozvala třísla, celkově jsem byl bolavý a unavený. Nemělo smysl riskovat nějaký zdravotní problém.“
* A pak hezky rychle do Prostějova. Jak jste převážel poměrně velkou trofej?
(smích) „V ruce. Do žádného zavazadla se nevešla. Nebylo to úplně pohodlné, ale vůbec mi to nevadilo. Jsem šťastný, že ji mám.“
* Vzbudil jste s pohárem velký rozruch na letišti?
„Pár lidí se zastavilo a ptalo se, co to má znamenat. (úsměv) Ale nebylo to nic velkého. Bylo to naopak docela příjemné.“
* Jaké bylo přivítání doma?
„To bylo taky fajn. Dostal jsem dort pro vítěze, ten byl hodně dobrý. A došlo i na skleničku šampaňského. Oslava ale byla hodně decentní, spíš taková pocitová. Poslední týdny byly náročné, přišla únava a navíc jsem přijel domů trošku potrénovat, než zase vyrazím na cesty. Na úspěch je třeba navázat a já chci být připravený.“
* Po návratu do světové stovky zřejmě budete měnit svůj program. Máte představu, jak moc se změní?
„Vítězství mi zajistilo účast v hlavní soutěži Miami. Dostanu se přímo na téměř všechny antukové turnaje. S týmem to teď probíráme. Bude pochopitelně záviset na zdravotním stavu, ale chci současnou pohodu využít a sbírat body.“
* Kde bude nejbližší pokus?
„Poletím do Spojených států na turnaj v Delray Beach. Jen na týden, na otočku. Pak se vrátím do Evropy a čeká mě ještě jeden challenger ve francouzském Pau.“
* Pak už následuje utkání Davis Cupu na Slovensku. Je ve vašem kalendáři?
„Jsem stoprocentně připravený hrát. Doufám, že vyhrajeme a postoupíme do finálového turnaje v Madridu. Bude to hodně speciální utkání, půjde o historicky první derby mezi Českem a Slovenskem. Věřím, že s dobrým koncem.“
* Soupeře většinou osobně znáte. Řada z nich hrála za Prostějov i extraligu. Už jste zápas probírali?
„Něco proběhlo. (úsměv) Myslím, že to bude docela vyhecované. Šanci postoupit mají oba týmy, čekám vyrovnané střetnutí. Přál bych si, aby na Slovensko přijel co největší počet českých fanoušků. S jejich pomocí bychom to mohli zvládnout.“
* Jste smířený s rolí hlavní opory národního týmu?
„Od jedničky se body čekají, na kurt si půjdu pro vítězství. Ale je nakonec jedno, kdo body do kabiny přinese. Musíme si uvědomit, že Slováci mají skvělého debla, a pokusit se rozhodnout ve dvouhrách.“
* A pak už hurá do Miami na prestižní světový podnik, kterému se říká pátý grandslam?
„Tak nějak. (pousměje se) V loňském roce jsem toho moc nevyhrál, žádné velké body nemusím obhajovat. Tohoto se pokusím využít. Když budu zdravý, chci aktuální pohodu využít a posunout se v žebříčku nahoru. Bude to těžké, ale věřím, že se to podaří. Po americké šňůře bude následovat antuková část sezóny, kterou začnu v Marakeši.“
* Co od sebe v příštích týdnech a měsících, čekáte?
„Hlavně chci zůstat zdravý. Chápu, že všichni jsme namlsaní. Každý turnaj ale začíná od nuly, záleží i na losu. Budu se snažit soustředit se na svoji hru, abych dobře podával, dobře se hýbal, abych v důležitých momentech zůstal klidnější a zlomil je pro sebe. Samozřejmě chci na vítězství v Indii navázat, získat další body, dostat se zase na kvalitnější turnaje a vrátit do elitní padesátky světového žebříčku.“

FOTO Z NETU veselý s pohárem z indie + CITACE:
Bylo to trápení a cítil jsem pochybnosti.
Měl jsem večery, kdy jsem nemohl usnout.
Jen jsem se převaloval v posteli a snažil se
přijít na to, v čem je problém. I když jsem
trénoval na maximum, tak se to neprojevovalo.

GRAF:
veselého cesta ze stovky do stovky

květen 2019 99.
červen 2019 108.
červenec 2019 135.
srpen 2019 140.
září 2019 125.
říjen 2019 119.
listopad 2019 106.
prosinec 2019 105.
leden 2020 109.
únor 2020 72.

DO RASTRU:
očima miroslava černoška

„Z Jirky mám obrovskou radost. Prožít s hráčem a pohárem chvilky po velkém úspěchu, to je pro manažera vždy skvělý okamžik. Zažil jsem to třeba s Tomášem Berdychem po jeho prvním obrovském úspěchu, kdy vyhrál velký turnaj v Paříži. Seděli jsme u skleněné trofeje ve tvaru stromu a užívali si ty chvilky téměř absolutní spokojenosti. To, že to můžeme prožít s Jirkou, má pro mě velkou cenu. Do Prostějova přišel před nějakými patnácti lety. Od té doby jsme toho prožili hodně. Třeba jeho tři triumfy na našem MONETA Czech Open. Věřím, že právě Jirka bude hráčem, který turnaj jako první vyhraje počtvrté. Úspěch v Indii vnímám také z pohledu Davis Cupu. Za pár týdnů nás čeká souboj se Slovenskem o postup do světového finále. Věřím, že si udrží formu a pomůže týmu k postupu.“

JIŘÍ VESELÝ

* narodil se 10. července 1993 v Příbrami
* profesionální tenista, hráč TK Agrofert Prostějov
* hrát začal již ve čtyřech letech a jako nejoblíbenější povrchy uvádí antuku a tvrdý povrch
* aktuálně jej trenérsky vede duo Jaroslav Navrátil – Dušan Lojda, v minulosti tuto roli plnili Jaroslav Machovský, Ladislav Simon, Jiří Novák, Michal Navrátil či Theodor Devot
* na světovém okruhu ATP se pohybuje od roku 2009
* v roce 2011 se stal prvním Čechem, který vyhrál juniorku Australian Open ve dvouhře a spolu se Slovákem Filipem Horanským také ve čtyřhře
* ve stejném roce získal se svými juniorskými kolegy z prostějovského tenisového klubu Adamem Pavláskem a Markem Jaloviecem prvenství v juniorské soutěži Galeův pohár, a to pod vedením nehrajícího kapitána Jaroslava Machovského a stal se juniorským mistrem světa
* v roce 2013 jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“
* ovládl dva turnaje ve dvouhře, když v roce 2015 vyhrál v Aucklandu, letos přidal druhý titul v Puné
* k tomu přidal i dva triumfy ve čtyřhře v Moskvě (s Čermákem) a Istanbulu (s Jebavým)
* na challengerech ITF a okruhu Futures vybojoval patnáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře
* ve světovém žebříčku byl nejvýše klasifikován v dubnu 2015 na 35. místě, momentálně mu patří 72. příčka
* na grandslamu nejdále postoupil ve Wimbledonu, kde si dvakrát zahrál osmifinále
* v českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž prohrál s Laaksonenem, do roku 2019 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkání s bilancí 7:9 ve dvouhře a 2:1 ve čtyřhře
* Českou republiku reprezentoval také na Hopmanově poháru 2016 po boku Karolíny Plíškové, s níž obsadil druhé místo základní skupiny
* loni v březnu se jeho snoubence Denise narodila dcera Sofie, 15. června 2019 vstoupil do stavu manželského
* v kariéře si na kurtech vydělal 4 028 450 amerických dolarů hrubého
zajímavost: za současné bydliště uvádí Rás al-Chajma, což je město ve Spojených arabských emirátech