Dobré ráno, dnes je středa 19.9.2018
svátek slaví Zita,
zítra Oleg
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

Již sedmým dílem pokračuje seriál PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který má za cíl podívat se na zoubek nejen regionálním restauracím, ale také místním hostincům. Vše odstartovaly dvě pilotní části na konci uplynulého roku, třetí dějství jsme vám přinesli v lednu stávajícího letopočtu, načež druhý měsíc roku 2017 vyplnily hned dva díly a v březnu jsme se premiérově vydali k hostincům.


A jak jsme už několikrát předeslali, na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika se v letošním roce našeho dvacátého výročí budete s touto novinkou setkávat stále více pravidelněji, konkrétně tomu až do letních prázdnin bude vždy v lichém čísle nejčtenějšího regionálního periodika. Věříme, že vás tato novinka zaujme a jeho úroveň bude stoupat. Navíc se bude bojovat i o zajímavé výhry. Oceňovat budeme jak samotné provozovatele, tak i čtenáře. A to už velmi brzy... 

Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí když klikne na www.vecernikpv.cz a příslušný banner, pod kterým se skrývají potřebné informace i všechny pětice dříve zveřejněných dílů. Teď už ale pojďme do další restaurace, která vám určitě není neznámá...

 

Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí když klikne na www.vecernikpv.cz a příslušný banner nahoře, pod kterým se skrývají potřebné informace i všechny čtyři dříve zveřejněné díly. Teď už ale pojďme do další restaurace, která vám určitě není neznámá...

 

Jako sedmý přišel na řadu podnik s názvem: RESTAURACE, PIZZERIE A BAR FIESTA PROSTĚJOV


Než se rozhodnete vstoupit...

Fiesta patří už více než dvacet let mezi oblíbené prostějovské podniky, a to zejména u mladých hostů. Vedle možnosti posedět si a pobavit se s přáteli při sklence něčeho dobrého nebo povečeřet či si dát pozdní snídani, si zde lze zahrát například kulečník nebo fotbálek.   

Restaurace je umístěna v širším centru města ve Wolkerově ulici naproti křižovatce s Brněnskou.  Přestože přímo před domem jsou parkovací místa, bývá zde poměrně dost často obsazeno. Již zdálky je budova restaurace nápadná, kromě velkého štítu propagujícího smíchovský Staropramen, neonu s nápisem Pepsi a malé letní zahrádky se od vedlejších domů odlišuje výraznou barvou fasády.

Nejprve se podíváme, jak je naším zvykem, na webové stránky Fiesty. Stránky vcelku výstižně ilustrují hlavní zaměření podniku: bar se širokou nabídkou alkoholických speciálů a kuchyně zaměřená na burgery, steaky a pizzu. Web nabízí několik ilustračních pohledů do interiérů, které lákají k návštěvě. Na stránkách se také můžete seznámit s rozsáhlým stálým jídelním i nápojovým lístkem, aktuálním denním menu i akčními nabídkami. V dané chvíli nás zaujala akční nabídka kolekce tří druhů miniburgerů - hovězí s chorizo salámem, kuřecí s uzenou slaninou a sýrový s hovězím masem, čedarem a nivou, či degustační tatarákové trio ze svíčkové, lososa a tvarůžků, k dispozici za celkem příjemných 165 Kč.  Pokud si berete v tuto chvíli kabát a vyrážíte do Fiesty, zlákáni degustační nabídkou, kabát odložte a dočtěte nejprve dnešní díl...


Interiér:

Po vstupu čeká návštěvníky výrazná výzdoba, v přízemí s motivy antického Říma, v patře zase ve stylu komiksu z amerického velkoměsta, která výrazně podporuje barovou atmosféru.  Stylu podniku odpovídá i dlouhá otevírací doba – od deváté ranní do jedné po půlnoci, v pátek a sobotu až noční třetí hodiny. A není to tak dávno, kdy bývalo otevřeno nonstop. Co do kapacity míst, jde zřejmě o jedno z největších restauračních zařízení v Prostějově. Podle údajů majitelů na stránkách zde najde místo 180 hostů, ale jsme přesvědčeni, že když se na pohovkách a dvoukřeslech baru v patře k sobě trošku přitisknou, vejde se jich tam i víc...  Další místa k sezení naleznete u barového pultu v přízemí. V patře jsou pak tři kulečníkové a dva fotbálkové stoly. Celkově Fiesta nabízí velmi neformální atmosféru, podobnou americkým barům, což podtrhuje i hudba o snesitelné síle.


Co podnik nabízí...

Nosnými oddíly jídelního lístku je široká škála burgerů a pizzy. Kuchyně nabízí sedm druhů burgerů z hovězího masa, některé z argentinských býků s různými přísadami - s čedarem a slaninovými chipsy, s hermelínem s karamelizovanou cibulkou nebo s klobásou a kysaným zelím. Také menu pizzy je opravdu široké, zahrnuje více než pětadvacet druhů, kromě takřka všech tradičních „italských“ například Olomoucianu s klobásou, tvarůžky a česnekem, Geronimo s mozzarelou, šunkou, klobásou a hermelínem či pizzu Fiora s kuřecím masem a nivou. 

Tyto opěrné sloupy kuchyně doplňují speciality - aktuálně jsou čtyři: špíz z vepřové panenky a marinovaným kuřecím s kukuřičným klasem a zapečeným bramborem, marinovaná krkovička s česnekem nebo steak z argentinského býka „Balltip“ s restovanými fazolovými lusky. Široká nabídka jídel zahrnuje dále tři různá carpaccia jako předkrmy, tři obvyklé polévky, pokračuje výběrem z osmi minutek, například kuřecí rolku plněnou pancettou s gorgonzolovým přelivem, panenku na listovém špenátu a steak z pravé svíčkové v různých gramážích, ke kterému si můžete vybrat ze šesti domácích omáček. Menu pokračuje hospodskou a smaženou klasikou s na Hané „nezbytným“ plumlovským řízkem, tatarským biftekem a mísou kuřecích křidélek. Pokud si ani z této plejády nevyberete, je zde ještě sedm druhů těstovin a dvě rizota italského střihu, čtyři obvyklé saláty a dvě ryby. Jídelní lístek uzavírají čtyři standardní deserty, bez většího nápadu. Je vidět, že na nich podnik nestojí. 

V každém případě je patrná snaha uspokojit opravdu každého návštěvníka. O nějaké specializaci na určitý druh kuchyně nemůže být ani řeči. Kvalita a vyladěnost jídel je podle naší zkušenosti na solidní úrovni, ovšem do vysoké zážitkové gastronomie má daleko, a to zřejmě i z důvodu opravdu rozsáhlé nabídky jídel z různých gastrostylů. Na dobré návštěvnosti a dlouhodobé oblíbenosti je však vidět, že i takový koncept může velmi efektivně fungovat.   

Samostatnou kapitolou, která si zaslouží speciální pozornost, je nebývale široká nabídka alkoholických nápojů. Nabídku vedou rumy, kterých je k dispozici podle webových stránek dvacet, ve skutečnosti téměř padesát od standardních tuzemských za třicet korun až po kubánské, jamajské, portorikánské nebo panamské speciality, vše v cenách od 50 do 250 korun. Na paty šlapou whisky a burbony, kterých můžete ochutnat více než třicet, včetně osmnáctiletého Glenffidichu. Nabídka pokračuje pěti vyhlášenými koňaky, řadou dalších destilátů a likérů. Nechybí míchané nápoje, od dvaceti short drinků, přes třicet long drinků po shooter, v cenách od 45 až po 150 Kč za Margaritu deluxe. Ty doplňuje dvacítka nealkoholických v ceně 45 až 60 Kč. Neprošli jsme ještě všechny prostějovské restaurace a bary, ale domníváme se, že v nabídce alkoholických nápojů (s výjimkou vín) nemá Fiesta v Prostějově konkurenci. Určitě si zde vybere každý, dle svých preferencí a chutí. 

Z piv je na čepu smíchovský Staropramen (nefiltrovaná dvanáctka a jedenáctka za 29 Kč) a belgické Stella Artois a Hoegaarden (za 50 Kč). Poněkud slabší je nabídka vína. Kromě rozlévaného, Lambrusca, portského a tří druhů Bohemia sektů podnik nabízí sedm bílých a sedm červených jakostních odrůdových vín za dvě stě korun a sedm přívlastkových v ceně čtyři sta korun. Všechna lahvová jsou z vinařství Lechovice. Na prostějovské poměry téměř raritou je nabídka tří originálních francouzských šampaňských, kterým vévodí Dom Perignon v ceně sedm tisíc korun za láhev. Je důkazem, že oslavu na odpovídající úrovni může v podniku uspořádat i velmi náročný a movitý host.  

Ve výčtu nabídky nelze opomenout polední menu, kterých podnik obvykle nabízí pět v ceně mezi 90 a 110 korunami, jednou vybranou pizzou a jedním burgerem. Specialitou je jedno bezlepkové jídlo.        

   

Jak nám chutnalo

Protože venku řádně mrzlo, dali jsme si pro začátek po sklence rumu - mladý a usměvavý číšník nám doporučil poté, co si vyslechl naše chuťové preference, jeden z nepřislazovaných karibských drinků a skutečně jsme si jej vychutnali. Jako obvykle jsme si dali jeden předkrm pro oba, tentokrát carpaccio z kachních prsou s bazalkovým pestem a parmazánem. Byli jsme velmi spokojeni, pesto ladilo s masem, chutě se dobře propojily a podpořily. Rovněž s uspořádáním pokrmu na talíři si dali v kuchyni práci. 

Na rozdíl od rumu a piva nám s volbou vína číšník nepomohl, otevřeně přiznal, že se b v něm nevyzná. Není nad upřímnost. Zvolili jsme Chardonnay, dostali jsme pozdní sběr, ročník 08. Bylo dobře pitelné, plné, ale za stejnou cenu jsme už pili moravské bílé o třídu lepší.

Jako hlavní chod jsme zvolili pomalu pečená kachní prsa s brusinkovou omáčkou s americkým bramborem a „ROYAL BLUE“ burger z čerstvého hovězího s modrým sýrem, bylinkovou majonézou. U obou jídel bylo dobře připravené maso, ale slabší bramborová příloha. Kachní prso bylo dobře upečené, vůbec nebylo suché, což je u tohoto druhu masa častý problém, šťáva doplněná brusinkami byla velmi příjemná. Americké brambory byly však spíše vařené než pečené, málo okořeněné, resp. bylinkované a málo osolené. Hovězí burger byl slušný, hranolky, přestože byly inzerovány jako domácí, byly poněkud blátivé a část jich zůstala na talíři. Shodli jsme se, že úroveň dobře upraveného masa kuchař snížil špatně připravenou přílohou. Závěrečná káva snesla měřítka. 

 

Kvalita servisu

Uprostřed týdne a v podvečerní hodinu, kdy jsme Fiestu navštívili poprvé, byla méně než poloprázdná. Věnovali se nám dva číšníci, oba byli vstřícní a nevtíraví. Jak jsme už uvedli, v rumech se velmi dobře vyznali a zřejmě obdobné by to bylo u whiskies. Poradili dobře jak ve prospěch naší chuti, tak i ve prospěch tržby podniku. Obsluha byla pečlivá, profesionální. Je otázkou, zda v takto zaměřeném podniku je možno vytknout neznalost vín, obecně určitě. Alespoň základní informace o vínech by měl host dostat, i když číšník osobně není sommelier.

Druhá návštěva, o pár dní později, nazvěme ji třeba kontrolní, dopadla o poznání hůře. Jiná sestava personálu už nebyla ani usměvavá, ani tak informovaná, co se nabízeného sortimentu týká. Že chybnou výslovností anglického názvu jednoho z rumů vytvořil číšník z Horského hocha - abychom použili korektní pojem - Horského homosexuála, patří spíš k úsměvné kuriozitě...

 

Místo úlevy...

Toalety jsou opravdu čisté, je o ně dbáno. Nelze je sice označit za luxusní, plně odpovídají dobré úrovni podniku, nedávají důvod k jakékoli výtce. Tak jsme to napsali při první návštěvě, při druhé návštěvě už se důvod k výtce našel - nefunkční přístroj na osoušení rukou...

 

Shrnutí - celkový dojem

O vyhlášenosti tohoto podniku jsme mluvili úvodem, zaběhnuté jméno je vždy výhodou a místo dělá místem. Fiesta sází na rozmanitost, což se vyplácí. Když k tomu připočteme čisté a moderní prostředí, základ je položen. Jídlo? Polední menu jsou chutná a dobře zasytí, obsluha je rychlá, pokud spěcháte, donáška jídla nezabere mnoho času. Nabídka místního baru je pak doslova rozsáhlá, měřítko snese i kvalita míchaných nápojů, která je velmi dobrá. Široká nabídka je přtom na Prostějov až překvapující, myslíme si, že musí uspokojit každého. Podnik není příliš vhodný pro vegany ani pro rodiny s menšími dětmi (nemá v nabídce dětská jídla a podlaha se nenachází v jedné úrovni). Ostatní, kteří se chtějí pobavit, něco i méně obvyklého popít a chutně se najíst, zřejmě budou spokojeni. Doufejme, že kolísavá úroveň obsluhy se vyrovná směrem k té, se kterou jsme se setkali při naší první návštěvě. 

A ještě slíbená poznámka k atraktivní nabídce degustačních burgerů a tataráků. Dle sdělení personálu prý není aktuální, kuchař totiž nemá patřičné suroviny. Ptáme se: tak proč potom figuruje na webových stránkách?

V každém případě oblíbený restaurační podnik Fiesta je místo, kde lze jistě pohodově posedět, pobavit se, popít i se dobře najíst. Lze sem bez obav zajít s větší partou přátel a určitě i strávit příjemné chvíle ve dvou, jsme přesvědčeni, že díky velikosti podniku, se zde lze i dobře schovat. Podávaná jídla, která jsme ochutnali, sice nejsou speciálním kulinářským zážitkem, ale najíte se zde dobře. A tak při jistých formálních nedostatcích přihlédneme k ryze lehce nadprůměrnému ohodnocení a tentokrát udělujeme celkem ...

 
 

12 hvezdy3CO ZNAMENÁ CO!
5 hvězd – EXCELENTNÍ
Mimořádný zážitek, široká nabídka i kvalita čepovaných piv nemá chybu, stejně jako nabídka malých jídel k zakousnutí. Přátelský personál, originální interiér je bonusem. Nechce se vám odtud odejít. PROSTĚJOVSKÝ Večerník vřele doporučuje.

4 hvězdy - VELMI DOBRÉ
Slušná nabídka piv (čtyři a více), obsluhu její práce viditelně těší, je rychlá a vstřícná. Pořádek a čistota v lokále i na WC je samozřejmostí. Výběr z několika malých jídel k zakousnutí. Stylové vybavení.  Bez obav, že si trhnete ostudu, lze sem pozvat i vzácné hosty.

3 hvězdy – DOBRÉ
Průměr po všech stránkách.  Dva až tři druhy piva na čepu, čisté trubky, personál se snaží, k pivu dostanete i něco málo k zakousnutí, ale moc vybírat si nemůžete. Čistota sociálních zařízení ujde i v pozdějších hodinách. Ale jakoby tomu něco málo ve všech směrech chybělo...

2 hvězdy – SNESITELNÉ
Prakticky žádný výběr piva, obsluha se tváří otráveně, v nabídce nic k zakousnutí - skládanky a brambůrky se nepočítají... Prostředí WC je na hraně použitelnosti. A tak stěží zde strávíte příjemný večer, opakovaně už vůbec ne. Navštívit jednou a v krizi stačí. 

1 hvězda – VYHNĚTE SE
Pivo mizerné, stejně jako vzhled lokálu a čistota záchodů. Najíst se není z čeho, obsluha nevlídná a neochotná, jako bonus mohou sloužit obtěžující opilci. Hospoda akceptovatelná snad jen jako první pomoc před smrtí z dehydratace. Dobrá rada: odtud rychle pryč.


A JAK VÁM SE LÍBÍ V RESTAURACI FIESTA?
HLASUJTE NA WWW.VECERNIKPV.CZ,
NEBO NÁM MŮŽETE NAPSAT SVOJI RECENZI NA E-MAIL: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
ČI NA ADRESU  OLOMOUCKÁ 10, PROSTĚJOV

Pokračování seriálu v podobě 9. dílu z restaurace „U BÍLÉHO KONÍČKA“ najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v úterý 9. května


OSTATNÍ DÍLY NAJDETE ZDE:

Dnes počtvrté se potkáváme na místě, které má za cíl podívat se na zoubek nejen regionálním restauracím, ale už brzy také místním hostincům. Vše odstartovaly dva díly na konci uplynulého roku, třetí dějství nového seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku jsme vám přinesli v lednu, dnešní sondou pak uzavíráme první kvarteto.

A jak jsme předeslali, na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika se v letošním roce našeho dvacátého výročí budete s touto novinkou setkávat stále více pravidelněji. Věříme, že vás zaujme a jeho úroveň bude stoupat. Navíc se bude bojovat o zajímavé výhry. Oceňovat budeme jak samotné provozovatele, tak i čtenáře. Na samém konci pak dojde i na finanční odměny.

Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí když klikne na www.vecernikpv.cz a na pravé straně najde příslušný banner, pod kterým se skrývají všechny potřebné informace i tři dříve zveřejněné díly. Teď už ale pojďme do restaurace, „U Tří bříz“ už jsou asi netrpěliví...

...........................................................................

Jako čtvrtý přišel na řadu podnik s názvem:

RESTAURACE U TŘÍ BŘÍZ PROSTĚJOV

FOTO STÁHNOUT Z WEBU

Než se rozhodnete vstoupit...

Tentokrát jsme se vypravili do restaurace, která si slušné renomé získala širokou nabídkou jídel denního menu za více než příznivou cenu a možností konání oblíbených rodinných oslav či firemní večírků. Jmenuje se „U Tří bříz“. Jestli se tam břízy někdy nacházely nebo snad ještě někde v okolí nacházejí, jsme si nikdy dříve nevšimli, a vzhledem k nastupující tmě to nebylo možné zjistit ani  v době naší návštěvy. Neformálně je mezi zákazníky používán také název ´Na Kopečku´, dříve bylo vžité ještě označení ´V Sakristii´, neboť nedaleko je kostel sv. Petra a Pavla.

Restaurace je umístěna v přízemí nemovitosti postavené v sedmdesátých letech minulého století. Provozovány jsou zde i takzvané objekty občanské vybavenosti, tedy obchody a restaurace. Nejlepším řešením je přijít pěšky, poměrně velké parkoviště v bezprostřední blízkosti totiž slouží hlavně obyvatelům přilehlého domu, a jen výjimečně tak naleznete místo k zaparkování.

Jak se stalo naším zvykem, nejprve jsme si chtěli prohlédnout internetové stránky. Přestože na nich existuje odkaz Menu PV, web hlásil: „stránka nebyla nalezena“. Náhoda to nebyla, ani opakované vyhledání v příštích dnech nepřineslo jiný výsledek. Z tohoto důvodu naše příprava tentokrát spočívala „pouze“ v absolvování rodinných oslav kulatých narozenin příbuzenstva a několika večeří při příležitosti výročních schůzí turistického oddílu...

Interiér

Vstupujeme vchodem řešeným ve stylu architektury z dob vzniku stavby. Vítají nás skleněné tabule v chladných hliníkových rámech, načež se dále ubíráme chodbou kolem záchodů, kterou se snaží „zútulnit“ reklamní panely s fotografiemi obložených mís z produkce restaurace. Dostáváme se do části, která by se dala nazvat výčepem. Po levé straně se nachází nejprve z poloviny zavřený salonek pro patnáct až dvacet osob i docela estetický barový pult s pípou.  Zbytek místnosti je zařízen jednoduchým vybavením běžného výčepu. Při naší návštěvě zde bylo poněkud nakouřeno. Nekritizujeme to, myslíme si, že každý hospodský má mít právo rozhodnout se, jaké zařízení bude provozovat, stejně tak každý návštěvník má mít právo rozhodnout se, kam půjde. Po 30. květnu 2017 však bude rozhodnuto za hospodské i návštěvníky... Naše návštěva proběhla večer, v poledne je zde kouření zakázáno.

Architekturu sedmdesátých let nezapřou ani další prostory restaurace.  Velký sál byl budován pro racionální nasycení masového množství strávníků, nikolv pro zážitkovou gastronomii v intimním prostředí. Ve stejném duchu jsou řešeny i salonky - sklo, hliník, dlažba, strohost stěn...

Co restaurace nabízí...

O nabídce poledního menu je zmínka v úvodu, výběr v příznivých cenových relacích je pravidelně obměňován. Poutač umístěný na chodníku u silnice láká projíždějící motoristy na jednu nebo dvě akce dne. O návštěvníky zřejmě nouze nebude...

Stálý jídelní lístek, ze kterého jsme čerpali, je obsáhlý, nabízí dvanáct druhů jídel z vepřového masa, třináct z kuřecího masa, šest druhů pokrmů z ryb, devět bezmasých jídel a půltucet druhů zeleninových salátů pojatých jako hlavní chod, přílohové jsou pak uvedeny samostatně.

Všechny restaurace nemusí nabídkou uspokojit pana Pohlreicha, ale zde by se asi vyřádil. Hovězí maso úplně chybí, s ním zřejmě i klientela se zájmem o jídlo vyšší cenové relace. Pozastavili jsme se ale nad tím, že všechna bezmasá jídla jsou jen smažená. Dopředu litujeme vegetariánsky orientované návštěvníky a ty děti, které maso v oblibě také právě nemají.

Zkrátka jídelní lístek jako poplatný době vzniku restaurace... I názvy jídel tomu odpovídají, naštěstí jsou pod vznešenými názvy uvedeny hlavní ingredience, ze kterých se příslušný chod skládá. Alespoň něco, co v sedmdesátých letech vůbec nebývalo zvykem. A ještě jedna změna. V části věnované rybám jsou kromě (mraženého) filé dvě jídla z lososa, který je také výdobytkem porevoluční doby. Tedy ne že by tehdy neexistoval, jen prostě v tuzemsku nebyl...

Chcete-li oběd nebo večeři zakončit sladkou tečkou a nejste-li právě milovníkem zmrzlinových pohárů se šlehačkou, máte smůlu. Nebo vlastně štěstí, ušetříte svému tělu značnou dávku kalorií.

Na jídelním lístku jsme objevili jen vína rozlévaná. V daný moment nám to vyhovovalo vzhledem k tomu, že jeden z nás přijel autem. Restaurace sice disponuje také nabídkou lahvových vín, avšak díky zkušenosti z nedávné rodinné oslavy jsme věděli, že sortiment není široký a nevychlazená vína mnoho potěšení konzumentům nepřinesla.

  

Jak nám chutnalo

Předkrmy „U Tří bříz“ nevedou, takže jsme tentokrát měli jednodušší rozhodování a mohli hned přistoupit k hlavnímu chodu. Po krátké poradě s vrchním jsme zamítli jeho doporučení smažených jídel a zvolili sami. Objednali jsme jedenkrát kapsu Venecia, a to z kuřecích prsou plněných italskou šunkou, sušenými rajčaty a sýrem, druhá objednávka zněla na Kosířskou jehlu, což představoval špíz s kousky vepřového masa, slaninou, cibulí a klobásou. Pomineme-li dnes už velice „retro“ znějící nic neříkající názvy a univerzální oblohu ze syrové zeleniny, ze které guru české gastronomie Zdeněk Pohlreich leze po zdech, bylo jídlo velmi slušné, i když ne nijak mimořádné. Hlad byl zahnán, žaludek si nestěžoval, druhý den si však už nevzpomenete, co že jste to vlastně jedli...

K lítosti druhé motorizované poloviny mohl jen jeden z nás ochutnat zmíněná rozlévaná vína. Volba padla na červený Portugal a Tramín, který, jak se ukázalo, došel a byl po dohodě nahrazen odrůdou Chardonnay. Káva představovala restaurační standard.

Kvalita servisu

Personál byl přátelský, ale nikoliv nevhodně familiární. Vrchní několikrát nevtíravě položil dotaz, zda něco nepotřebujeme, vždy včas, abychom si objednali další nápoje. Humornou situaci jsme zažili s jinak ochotnou číšnicí. Podle vyšitého znaku na vestě ški zřejmě o učnicí, která místo objednaného Tramínu červeného přinesla červené víno, ale poté, co jsme si vyjasnili terminologii, sama zčervenala a asi osmkrát se nám omluvila. Paradoxem bylo, že Tramín červený stejně k dispozici nebyl...

Místo úlevy...

Toalety se nacházejí hned vedle vchodu, přestože ve srovnání s minulostí udělaly krok vpřed co do čistoty, a půl kroku co do vybavenosti, jsou stále řešením umístěné do pivnice z roku 1970. O minimální intimitě při konání potřeby nemůže být ani řeč, alespoň na pánském WC, dámské jsme neměli možnost posoudit. V minulosti poměrně nedávné byly vylámané kliky u kabinek a jediné umyvadlo bez kohoutku, což je nyní napraveno.

Shrnutí - celkový dojem

Prostor „U Tří bříz“ je zejména restaurací pro oběd v polední pracovní přestávce, popřípadě pro klasické posezení u piva. Mimochodem podle vyvěšených diplomů dobře ošetřeného litovelského. Doporučit by se dala i pro nepříliš náročnou rodinnou oslavu, rozhodně však ne pro intimní večeři zamilované dvojice. I když jsme takový pár pro tentokrát nepředstavovali, ani volba mezi hlučným a zakouřeným výčepem verus ohromným sálem, ve kterém jsme seděli sami, neposkytuje právě příjemné prostředí.

Prostějovská restaurace „U Tří bříz“ má dobrou šanci stát se vyhledávanou v případě, že přijde do módy retro styl socialistické éry. I kdyby jídlo bylo famózní, prostory jeho úroveň chtě nechtě nad průměr nemají šanci dostat. V první větě resumé však nejde o žádnou ironii, v bývalé NDR tento styl již slaví úspěchy. Stejně tak ne každý Prostějovan potřebuje nezbytně k obědu luxus. Otázkou je, zda-li stále častější mínění spadají spíše k jídelně, vyhovuje majitelům...

Proto tentokrát udělujeme...

Total Comments

  • Interforst
  • pvecko
  • Prostějovské HODY
  • 1
  • 2
  • 3

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE BĚHEM LÉTA LÍBÍ V PROSTĚJOVSKÝCH RESTAURACÍCH?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Sportu dveře dokořán!

Minulý čtvrtek dopoledne bylo i za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy a dalších politických i sportovních celebrit slavnostně otevřeno Národní sportovní centrum v Prostějově. Krásnou halou za 130 milionů korun od státu se město může právem pyšnit.

Káže vodu, pije víno!

Další skandál se valí na hnutí Změna pro Prostějov. Tentokrát se provalil malér na zastupitelku Hanu Naiclerovou. Tato žena porušila stavební zákon, když zakoupený dům v Čehovicích měla dle povolení rekonstruovat, známá kazatelka morálky ho však rovnou zbourala. Hrozí jí až 500 000 korun pokuty!

Total Comments

Osobnost týdne

Aneta Langerová
Zpěvačka, hudebnice a vítězka soutěže Česko hledá SuperStar z roku 2004 svým vystoupením na náměstí T. G. Masaryka uzavřela letošní Hanácké slavnosti v Prostějově. Koncert populární zpěvačky rozezpíval celé centrum a byl vydařenou tečkou za letošními hody.

aneta

Total Comments

Číslo týdne

 1769
VPodle nejnovější statistiky Úřadu práce je nyní právě tolik obyvatel Prostějovska ve věku od 18 do 64 let bez zaměstnání. Je to o tři klienty více než předchozí měsíc, ale i tak patří náš region k těm s absolutně nejnižší nezaměstnaností.

Total Comments

Výrok týdne

„DIEGO NENÍ ŽÁDNÝ BUZERANT A TOMU PEDOFILOVI SE BRÁNIL!“

Ladislav Lakatoš svérázné brání šestnáctiletého syna, kterého měl údajně obtěžovat sedmašedesátiletý Josef S.

Total Comments