Ahoj všichni,
dnes se podíváme do zahrádek. A proč? Jednak nám začalo jaro, což je dobře, ale také se zvýšil počet pěstitelů nejrůznější zeleniny, což tedy moc dobře není. Ano vypadá to, že jsme samostatní a ekologičtí, ale pravda je někde jinde.
Když se v našem státě zvýšil počet zahrádkářů, chatařů a chalupářů, znamenalo to vždy nějakou krizi systému. V minulém režimu naši spoluobčané utíkali od denní reality a dnes je tady ten únik zase, ale také běžná nutnost. Ceny zeleniny, ostatně stejně jako ostatních komodit, stouply kvůli naší asociální vládě na neúnosné maximum. Tatáž vláda, která je schopná podporovat kdekoho, podsekla důchody těm, co celý život pracovali, a nestará se pořádně už prakticky o žádnou sociální skupinu svých občanů.
Jezdí se tak nakupovat do sousedních států, především pak do Polska, kde vše vyjde o polovinu levněji. Zelenina se pěstuje doma a mnoho lidí zavádí chov slepic kvůli vajíčkům a chov nějakých těch ostatních zvířat také doznává vzestupu.
Na zahrádkách se úrodě daří, a když už tam jsme, tak posedíme, poklábosíme a popijeme se sousedy, zanadáváme si, protože alespoň na těch zahrádkách máme jistotu, že nás neudá nějaké to bystré oko, kterých tady již zase máme plno. Dokonce tady již máme bdělé ochránce toho správného, co se má psát a říkat. Smutné je, že tito jedinci jsou povětšinou životními zkušenostmi nepolíbení. Těm ostatním ale chtějí kecat do života a jsou schopni i vyhrožovat.
Na zahrádkách po nás nikdo nechce datovou schránku, prostě tam život běží tak nějak jinak. Já nejsem, na rozdíl od své ženy, žádný velký pěstitel, ale už na tu zahrádku utíkám také se svými svobodnými myšlenkami, které mi nikdo necenzuruje. Mohu si tam číst články a knihy autorů již pomalu zase zakazovaných a je mi tam dobře. Snad jednou zase bude dobře v našem státě úplně všude.
Marty
