Alojzovské kopce lákaly

Zhruba o polovinu se před pár dny dočasně navýšil počet lidí v Alojzově. Důvodem byl běžecký závod, který přitáhl řadu dospělých i dětí. V malé obci se tak sešli jak padesátníci či šedesátníci, tak dítka školou sotva povinná. Čekaly je zde celkem čtyři tratě. Pro ty nejmladší stometrová, pro starší děti pět set metrů. Dospělí si pak mohli vybrat mezi pěti a desetikilometrovou tratí.

Běžecké pole jednotlivých závodů bylo opravdu pestré. A u dospělých to platilo dvojnásob. Hromadný start pro 70 běžců a běžkyň nabídl pohled na závodníky, kteří od sebe věkově byli i padesát let. „Těším se na to. Je to můj první závod. Nikdy předtím jsem neběhala, nesportovala. Začala jsem loni, někdy v červnu. A tak to v jednašedesáti letech zkouším,“ svěřila se Večerníku Lenka Rösslerová, jedna z mnoha místních, kteří se rozhodli běžet. Měla výhodu, terén dobře zná. „Něco tady běhávám, tak uvidím. Vím, co od toho terénu čekat,“ usmívala se.

Totéž platilo třeba o běžci, který se nám představil jako Michal. Ten vyrazil závodit za barvy TRX týmu z Prostějova. „Byl jsem si trať proběhnout v týdnu, abych věděl, co mě čeká. Profil trati tedy znám. Vím tedy, že v první části je velký stoupák, který bude těžký,“ uvedl pro Večerník. „Běžím jen pět kilometrů. Jsem zde se synem, který si zde zaběhl pět set metrů,“ dodal. Sám sebe zařadil mezi příležitostné běžce. Objevili se ale i zástupci Olomoucké ligy stovkařů, kteří obrážejí všemožné vytrvalostní závody.

Krátce po doběhu posledních dětí a v době, kdy už dětské závodníky zdobily čokoládové medaile, byl hlavní běh odstartovaná. Účastníky kratší z tratí čekal jeden okruh okolo spáleného kopce. Ty, co běželi delší trať, čekaly stejné okruhy dva. „Myslím si, že je mírně tepleji, než by mohlo být. Ale pro rodiče a rodinné příslušníky je to lepší. Je to ještě jakž takž,“ konstatoval krátce po výběhu jeden z organizátorů Jiří Otrusina. Spolu s rodinou Vysloužilových a místními hasiči akci uspořádali. „Cílem je připravit závod, aby si dospělí i děti zasportovali. Nejde nám o výdělek. Startovné je dobrovolné a poputuje na děti s onkologickými problémy. Hlavně šlo o uspořádání akce pro zábavu dětí a dospělých,“ prozradil.

První ročník se nakonec vyvedl, startovalo tedy více než sto soutěžících ve čtyřech kategoriích a výsledky nebyly důležité. Pro účastníky bylo nachystané občerstvení, počasí až do konce vydrželo. Úsměvy přitom byly všudypřítomné, a to bez ohledu na umístění. A místní? Ti byli rovněž rádi. Podařilo se jim zorganizovat velkou a podařenou akci, navíc s dobrými výsledky svých sousedů.