Můžete se cítit v právu, ale pokud chcete někoho uhodit, vydržte, až on uhodí vás. Nebo ještě lépe: zavolejte policii. To platí i pro případy, kdy opilci pořvávají sprostě na ulici pod okny vašeho bytu a probudí vás. Tak zní zásadní poučení z hlavního líčení s trojicí obžalovaných v případu krvavé rvačky, k níž došlo ve Vrahovické ulici. Soud uplynulé úterý 12. března rozdal tresty, které se z určitého pohledu mohly zdát jako poměrně přísné. Vzhledem k platným zákonům však nemohl jinak.

 

 

K celé události došlo již zhruba před rokem ve Vrahovické ulici. Vše se seběhlo před čtvrtou hodinou ráno. Bratrská dvojice se vracela z tahu, přičemž dle svědků sprostě vyřvávala na celou ulici. Zrovna v tu chvíli z jednoho z domů vycházela další společnost, která již rovněž měla značně popito. Mezi opilci došlo k hodně ostré slovní přestřelce. Do ní se naprosto nešťastným způsobem vložil Jan Šíma (41). Pracující a slušně žijící muž byl jako jediný ze všech přítomných střízlivý, pořvávání dvou rozjetých teenagerů pod jeho okny mu však už šlo pořádně na nervy. Jednoho z nich praštil tak, že nekontrolovaně upadl na silnici. Když se dále nehýbal, zavolal mu záchranku. V nemocnici však zjistili, že u mladíka došlo k prasknutí lebky a následnému krvácení do mozku, což jej bezprostředně ohrožovalo na životě.

Tím to ovšem neskončilo. Další dva muži, kteří vyšli z domu, se vrhli na druhého, menšího a mladšího z mladíků. Tomu nepomohlo ani to, že kolem sebe začal stříkat pepřovým sprejem. Dva muži jej povalili na zem a zkopali tak, že mu způsobili otřes mozku, zlomili nos a vyrazili tři zuby. 

Byla to nutná sebeobrana?

U soudu nejhůře dopadl právě Jan Šíma, a to navzdory faktu, že sama obžaloba připouštěla, že celý konflikt zahájilo agresivní chování ze strany obou mladíků, které se on sám snažil „umravnit“. Za jedinou ránu byl odsouzen k tříletému trestu, který mu byl však podmíněně odložen. Na škodě zdravotní pojišťovně a bolestném však bude muset zaplatit celkem 121 tisíc korun. „Šel jsem tam proto, že ti dva kluci sprostě řvali na ulici, viděl jsem to z okna, myslel jsem, že to skončí ještě hůř,“ hájil se obžalovaný, na jehož stranu se postavily i obě svědkyně, které se cítily chováním mladíků ohroženy. „Zastal se mě. Kdyby tam nebyl, tak na zemi ležím já,“ vyjádřila se doslova jedna z nich. Ve stejném duchu se nesla i závěrečná řeč Šímovy obhájkyně, která upozorňovala, že situace nesla znaky „nutné sebeobrany“ a proto žádala zproštění obžaloby. „Pokud by mě někdo obtěžoval, sama bych byla ráda, kdyby se mě někdo tímto způsobem zastal,“ vyjádřila se advokátka, jež upozornila i na fakt, že při ošklivém zranění poškozeného sehrál hlavní roli nekontrolovaný pád na zem.

Soudní senát však viděl celou věc jinak. „V tomto případě se o nutnou obranu nemohlo jednat, neboť obžalovaný rozhodně fyzicky napaden nebyl. Dle názoru senátu se nesnažil věc řešit jinak a ani se příliš nezajímal o to, co přesně se na místě děje,“ odůvodnila rozhodnutí předsedkyně senátu Adéla Pluskalová.

Musí platit bolestné

Zodpovědnosti za následky rvačky se nezbavili ani zbylí dva aktéři, kteří vycházeli z domu společně se ženami. Ti dosti ošklivým způsobem zkopali druhého z obou mladíků, který zas na ně zaútočil pepřovým sprejem. V případě jednoho z nich bylo trestní stíhání dokonce podmíněně zastaveno, ale to až poté, co zcela přiznal vinu a poškozenému zaplatil 100 tisíc korun. L. Š. pak kromě podmíněného trestu musí na náhradě škody zaplatit pojišťovně 24 tisíc a dalších 30 tisíc poškozenému jako bolestné. 

Rozsudek dosud není pravomocný, obě procesní strany si ponechaly lhůty pro možnost odvolání.