Víte, že prostějovský zámek měl původně vymalovat Mikoláš Aleš? Že prestižní zakázku nakonec získal brněnský rodák Jano Köhler, který se ukázal jako plnohodnotná náhrada za jednoho z nejslavnějších českých malířů? A že hned další v pořadí byly malby na pozoruhodném domě stavitele Václava Součka? Pokud ne, pak jste zřejmě nebyli na zajímavé prohlídce nazvané Po stopách Jano Köhlera, jež se konala minulé úterý 22. února v rámci akce k Mezinárodnímu dni průvodců. Večerník vám přiblíží alespoň to nejpodstatnější.
Akademický malíř Jano Köhler byl označovaný jako malíř chrámů a loni uplynulo jubilejních osmdesát let od jeho úmrtí. Nejvíce svých děl vytvořil právě v Prostějově, v němž se poprvé ocitl v roce 1900. Tehdy sedmadvacetiletý absolvent pražské akademie získal ve městě zakázku na výzdobu zámku. Na setkání s jeho díly bylo zvědavých zhruba dvacet zájemců.
Všichni se sešli u rozlehlého domu prostějovského stavitele Václava Součka, jenž se nachází na rohu ulic Rejskova a Hanačka. „Dům je typickým příkladem české renesance. Jano Köhler jej vyzdobil celý, nejcennější je asi sgrafito, které je součástí slunečních hodin, a freska kolem těchto hodin. Na ní lze vidět na jedné straně postavy ztvárňující válku, korupci a marnivost, na druhé straně pak útěchu, již zastupují dvě postavy. Jedná se právě o Václava Součka a jeho ženu Marii,“ prozradila průvodkyně a historička Hana Bartková a k celé věci dodala řadu historických souvislostí.
„Václav Souček měl sestru Ludmilu provdanou Škrobalovou, která byla vyhlášenou prostějovskou krasavicí a ochotnicky hrála divadlo. Její syn Dimitrij se coby vědecký pracovník věnoval včelařství. Potomkům této rodiny část domu stále patří,“ prozradila dále Bartková a mimo mnoha jiného zmínila i fakt, že vnuk malíře Jano Köhlera stále žije v Plumlově.
Zámek a Součkův dům ovšem rozhodně nejsou jedinými místy, na nichž lze obdivovat opravdové mistrovství Jano Köhlera. Mezi ty další patří například hlavní prostějovský kostel, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brněnské ulici, Dům U Zlaté studny na náměstí TGM či náhrobek na hrobě faráře Karla Dostála-Lutinova na hřbitově. Přestože ne všechna tato díla bylo možné během procházky obejít, lidé informace o nich společně s mapkou získali prostřednictvím připraveného a dobře zpracovaného informačního letáku.
Kromě Jano Köhlera mohli zájemci v rámci speciálních prohlídek navštívit také prostějovský Národní dům, radnici či se vydat po stopách někdejších židovských obyvatel.
Jednotlivé reportáže z prohlídek najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 28. února
