Necelých pět procent, ztráta vlivu na kraj a nepochybně zklamání. KSČM se v letošních volbách příliš nevytáhla. Stejně jako sociální demokraté se ani jeho kandidáti nedostali ani do zastupitelstva. Nabízí se nyní otázka – co dál? Komunistická strana Čech a Moravy zjevně trvale přichází o voliče, a přestože se nyní může pochlubit velkým vlivem na chod státu, zájem veřejnosti o to, aby byla relevantní politickou silou, se zjevně zmenšuje. Důvody s Večerníkem rozebíral Tomáš Lebeda (na snímku), politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

* KSČM dostala necelých pět procent. Jak tento výsledek hodnotíte?

„Olomoucký kraj patřil k těm, kde byla komunistická strana schopná udělat nějaký výsledek. Na druhou stranu je celostátní sestupný trend dlouhodobý. A mě vlastně nepřekvapilo, že v tak velkém množství krajů včetně Olomouckého se KSČM do zastupitelstev nedostala. Zvláště to bylo ještě podpořeno tím, že některé starší ročníky, které jsou typickými voliči, mohly zůstat doma z obavy kvůli koronaviru.“

* Jaké výsledky jste predikoval vy sám?

„Já výsledky nepredikuji, to se omlouvám.“

* Tak tedy, proč k takovému výsledku došlo? Právě i v Olomouckém kraji, kde se KSČM vcelku daří?

„Ano, Olomoucký kraj je oblastí, kde je levice silná. Ale ty celostátní trendy jsou neúprosné. Když to shrneme, tak zaprvé KSČM je na sestupné trajektorii dlouhodobě. To není nic nového. A v podstatě neudělala žádný krok k tomu, aby tento trend zvrátila. Podpora vlády ANO a ČSSD jí politické body zjevně nepřináší, spíše naopak. A ani tuto roli nepřehodnotila. Když se podíváte na data, která máme ze šetření, tak vidíte, že komunističtí voliči odcházejí. Někteří ke hnutí ANO, jiní k SPD. Samozřejmě tím, jak věková struktura voličů KSČM slábne, tak se samozřejmě počet i tím, že část voličské základny umírá. Strana měla dvě skupiny voličů. Jedna je ovlivněna demografickými trendy a ve druhém případě šlo o skupinu voličů protestních. To byli mladší voliči, kteří vnímali KSČM jako stranu protestní, která byla vždy proti establishmentu. Ale ona se najednou stala jeho součástí.“

* …a teď najednou není proti komu protestovat.

„Ano. Takže buď přešli k SPD, nebo pokud jim establishment nevadil, tak část voličů dnes volí ANO 2011. Protože mají pocit, že je to hnutí, které jim zajišťuje sociální benefity.“

* Je problém strany, že nedisponuje osobnostmi?

„Tak ono je to těžké říci za situace, kdy vždy si strana se svými osobnostmi vystačila. Byli to lidé, kteří byli pro komunistického voliče, řekněme, osobnostmi dostatečnými. A pravdou je, že předseda Filip je ve funkci opravdu hodně dlouho. Strana se už dávno měla zamyslet nad personální změnou, která by prostě dokázala voliče udržet. A to se nestalo.“

* STAN a v minulosti taky ČSSD stavěly na dobré práci některých svých starostů. I v KSČM jich pár působí. Mohou komunisté sázet na stejný postup?

„No, tam je ještě otázka, jestli starostové chtějí dělat komunistickou celostátní politiku. A to si vlastně u všech nejsem jist. Někteří možná ano. Ale podle mě by se strana měla snažit získat mladé, velmi levicové voliče. A potom hlasy protestních voličů. To se jí teď nedaří – ani jedno, ani druhé.“

* Co by tedy komunisté měli změnit? Komunikaci navenek?

„Tak asi by měli změnit vedení, protože vedením to začíná a končí… Pokud není dostatečně silný leadership, tak strana skomírá. Měla by přehodnotit způsob komunikace a asi i to, jestli chce být nadále stranou, která podporuje vládu. Protože komunisté vždycky plnili tribunskou úlohu. Ona celé polistopadové období byla uskupením, které proti establishmentu protestovalo a teď je jeho součástí a podporuje ho. To ji činí nevěrohodnou. Takže je to celé spektrum kroků, ale nedá se ani vyloučit, že když je zde nyní více protestních stran, nebude mít už na tuto roli monopol a bude se muset dělit… A není to jen SPD.“

* … třeba ještě Trikolóra.

„Přesně tak. A pokud KSČM v tom souboji neobstojí, tak může taky skončit. To se může stát velice snadno, protože tradičních voličů, kteří stranu volili už z dob minulého režimu, je čím dál tím méně.“