Komunikace se čtenáři je důležitá a jsem rád, že se občas najde i někdo, kdo se stará o věci, které jsou určitě důležité i pro ostatní, a ochotně se o názor podělí ve velkém. A tak dnes dávám slovo panu Ladislavu Štrajtovi a jeho poznatkům o topení.

„Topení v zimě je u starších domků největší položkou rodiny, zvláště u dosud nezateplených domů. Panelové a bytové domy mají převážně centrální vytápění (CZT) či vlastní plynovou kotelnu, otázku způsobu a „láce“ vytápění nemusí řešit. V rodinných domcích je na to majitel sám a vybírá z mnoha způsobů moderního vytápění. Samozřejmě dosud nejlevnější palivo je dřevo se svými deriváty.  Otop dřevem je využíván nejen v oblíbených krbech či krbových kamnech navozujících příjemnou domácí atmosféru, ale vytápí se jen jedna místnost a s nutností přívodu vzduchu zvenčí, což zmenšuje účinnost, nehledíce na problémy s obsluhou v bytě.

Plyn je nejvíce užívaný, i když není stoprocentně ekologický, je potřeba revize kotle a komína. Efektivnější podlahové vytápění vyžaduje důkladné zvážení rozmístění nábytku a pro další generaci rozmístění obvykle nevyhovuje. Dále máme stále užívanější tepelná čerpadla. Levnější jsou vzduch-voda, efektivnější s kratší návratností jsou s vrtem či levnějším zemním kolektorem. Pokud si někdo dovede vyhodnotit spotřebu tepla jen za topení, potom si může spočítat, kolik by zaplatil např. za plyn, a srovná s tepelným čerpadlem. To je důvod, proč se rozšiřují. Pro zjednodušení se dá uvažovat, že 1 metr kubický plynu vydá 10 kWh energie. Dodavatel tepelného čerpadla provede výpočet, kdy se dražší investice do tepelného čerpadla vrátí. Šetří i fotovoltaické a fototermické kolektory, u obou je mnoho kladů i záporů přesahujících rámec článku.

V menším měřítku se užívají jako nejpohodlnější tzv. přímotopy. Z nich nejdokonalejší na vytápění jsou infrapanely. Zde se obvykle plete stoupání teplého vzduchu s vyzařováním infračerveného záření panelů na stěně či ve stropě. Se všech druhů vytápění mají největší životnost, nejlevnější instalaci, jsou nejúčinnější (97 až 99 %), naprosto bezúdržbové, nevíří vzduch v místnosti. Ve všech částech místnosti je téměř stejná teplota. Je také nutno zdůraznit, že v nejlepších nízkoenergetických domech není třeba řešit drahé topení, ale pouze levné přitápění. Největší položka za energii je u ohřevu teplé vody. U starších domků se vyžaduje zateplení stěn přes 20 cm a min. 30 cm tepelné izolace na strop. Vytvořit pasivní dům kolem 15 kWh a rok zde není prakticky možné. Přesto při dobrém zateplení lze snížit spotřeby tepla i na polovinu. Vidíme také dle uvedených hodnot, jaké propastné rozdíly musejí být ve výši plateb!

Již téměř neexistují stará okna, kdy se při větru hýbala záclona. Bylo to drahé, ztrátové. Sice stále čerstvé prostředí, ale permanentně vyměňovaný vzduch se musel ohřát A to stojí energii.  Nejefektivnější je otevření okna dokořán na minutu, nejvýše pár minut. Je relativně velký rozdíl mezi teplým a studeným vzduchem, tudíž těch pár kubíků vzduchu v místnosti je rychle vyměněno. Otevření „ventilačky“ je nehospodárné a málo účinné. Lépe v zimě od toho upustit.

Co ale zatím není všude, je zateplení. Mnohdy je až úsměvné, jak k tomu někteří přistupují. Vzdálenost roztažení mezi palcem a ukazováčkem pravé ruky jim udává hodnotu tloušťky s konstatováním, to stačí. Každý „baráčník“ by měl znát tepelné ztráty svého obydlí. To dá základ se v problematice orientovat. Potom také se neodevzdá do rukou dodavatele zateplení, ale je schopen si určit, jaká má být po zateplení tepelná ztráta, tedy 40 kWh, 50 kWh atd. Nejlepší je nejprve obrátit se na odborníka, který také i zde spočítá návratnost investice.

Tolik pan Štrajt a já jen dodávám, že takhle pregnantně jsem dlouho problematiku tepla v domě rozebranou neviděl. Pořád říkám, že se máme poučit ze zkušeností starších. A proč tedy ne i co se problematiky tepla týká.