Zajímavé posily zaznamenal v létě prostějovský fotbal nejen v „A“ týmu, ale pár škatulat se rozhýbalo také v mládežnické sekci. Na lavičku jednoho z dorosteneckých výběrů pak přišla jedna staronová tvář. Jak již před časem Večerník informoval, do eskáčka se po krátkém působení v Blansku vrátil kouč Oldřich Machala (na snímku). Zkušený a respektovaný hráč, rekordman olomoucké Sigmy v počtu startů v nejvyšší soutěži a po skončení aktivní dráhy úspěšný trenér se na prahu šedesátky přesunul zpět do Prostějova, s nimiž zahájil letošní sezónu 2021/2022. Ještě předtím ale svolil k rozhovoru, v němž se ohlédl za posledními dvěma roky své kariéry. Vyjádřil se pochopitelně také k radostem a strastem mládežnického fotbalu.

 

 

* Po roce a půl jste se vrátil zpátky do Prostějova. Značí to i skutečnost, že váš rozchod s eskáčkem proběhl před časem v klidu a v dobrém?

„Určitě, loučili jsme se v klidu. Kdo tvrdil opak, neznal pravdu. Byl jsem v Prostějově celkem tři roky, takže si myslím, že jsme nějakou práci udělali. Žádný problém tam nebyl. Poté jsem šel do Blanska, kde bohužel přišly problémy a já skončil. Dostal jsem následně nabídku se vrátit, a tak tu jsem. Prostě jsme jen nějak obnovili kontakty.“ (úsměv)

* Spekulovalo se už tehdy, že po konci u mužů zůstanete u prostějovské mládeže. Je tomu tak?

„Ano, ale nakonec jsme se rozloučili. V tu chvíli jsme cítili že to tak bude i lepší. A záhy jsem dostal nabídku z Blanska, což rozhodlo definitivně.

* Jak zpětně hodnotíte svůj konec v Blansku? Byl jste odvolán, tým ale nepředváděl špatné výkony...

„Já se musím přiznat, že jsem byl hodně zaskočen. Nějaké problémy tam byly, a to už v přípravě na druhou ligu. Myslím si ale, že fotbal v Blansku mají lidi hodně rádi, takže mě moc mrzí, že to tam tak skončilo. A ten můj konec přišel ve chvíli, kdy jsme nebyli ani na sestupovém místě, takže si myslím, že to bylo unáhlené rozhodnutí. Je to škoda, nicméně takový je život. Já to prostě respektoval.“

* Berete to jako i dnes zklamání? S týmem jste nějakou dobu pracoval, pak vás odvolali a nakonec stejně Blansko šlo o soutěž níž…

„Mrzí mě to dodnes strašně. Protože jak říkám, mužstvo jsme neměli na druhou ligu vůbec špatné, nakonec jsme to nějak složili a vcelku to šlo. Začátek byl přitom strašně těžký. Když jsem přišel do Blanska, vůbec se nevědělo, jestli budeme hrát druhou ligu nebo MSFL. Měli jsme to tedy složitější. Přišli navíc noví hráči, nezačali jsme ale vůbec špatně. A také výkony byly podle mě hodně dobré. Samozřejmě tam bylo i pár horších vystoupení, třeba s Táborskem se prohrálo. Ale jak jsem říkal, nebyli jsme na sestupovém místě, což byl jediný cíl. Nevím, jestli by se ve finále dala soutěž zachránit, asi ne, protože se tam bohužel problémy znásobily. Blansko je přitom fotbalové město, myslím, že druhá liga tam patří, protože lidé tam fotbal mají moc rádi. Až se trochu zlepší infrastruktura a stabilizuje se chod, může se klub vrátit.“

* Fotbalový je ale také Prostějov. Jak berete svůj návrat do eskáčka? Navíc k mládeži, což je zase poněkud jiná výzva.

„To určitě ano. Ale nehledejte v tom nic složitého, ani žádnou senzaci. (úsměv) Prostě jsme se na pokračování domluvili s panem Jurou, že budu ještě s něčím v klubu pomáhat a vyšlo to na mladší dorost. Prostě to tak beru. A uvidíme, co přinese budoucnost.“

* Když to srovnáte: dospělí-profesionálové a na druhé straně šestnáctiletí puberťáci. To je asi pořádná změna?

„Samozřejmě, stoprocentně. (směje se) Byl jsem u profesionálního fotbalu několik let a tohle je mládež, kde někteří teprve bojují o své místo na slunci a druzí nevědí, zda-li u fotbalu zůstanou. Ale už i v patnácti šestnácti letech člověk pomalu směřuje k tomu vrcholovému fotbalu, měl by snít o ´áčku´. Už je zde přesun do vyšší kategorie. A v tomhle věku jsou kluci, kteří by měli přemýšlet, kdy nastoupí do druhé ligy!“

* Co myslíte, že u těch hráčů nejčastěji rozhodne, zda jít do profesionálního fotbalu, nebo si začutat okresní přebor?

„To je složité. V těch podmínkách přímo v Prostějově je problém, město se nachází mezi Brnem a Olomoucí, takže hráči dost často už v žákovském věku odchází do větších klubů. Je hodně těžké je udržet. A vy si pak musíte poradit s těmi, co zůstanou, neboť mládež prostě musí jít dál. O výkonnostních metách tak někdy je složité hovořit. Prvořadé je, snažit se vychovat hráče pro „A“ mužstvo, dát klukům fotbalovou i mentální přípravu před přechodem do seniorské kategorie. To by měl být hlavní cíl celé mládeže. A aby jím byla ne I.A třída, ale právě „A“ tým v Prostějově. Ale to záleží taky na nich samotných, na tom, jak budou pracovat. Což je ovšem také hlavní odpovědností trenérů.“

* Vy osobně tam vidíte hráče s potenciálem třeba na druhou ligu?

„Jsem zde teprve pořád ještě chvíli, ale v týmu určitě jsou minimálně tři čtyři kluci, kteří jsou fotbaloví a mají jistý potenciál. Ale je to ještě brzo, dělat nějaké závěry, mají teprve patnáct šestnáct let. Takže je tam ještě spousta práce a přesvědčování, aby před sebou měli nějaký cíl.“

* Jak jste byl spokojený s letní přípravou svých svěřenců. Projevil se třeba nějak covid na fyzické kondici hráčů?

„U týmu jsem dva měsíce, ale vidím, že hráči mají chuť do fotbalu, takže jsem zatím spokojený. Odehráli jsme přípravná utkání a máme za sebou i první soutěžní zápasy. Po této stránce vše funguje. Uvidím, jak na tom v soutěži budeme, jaké bude možnosti tohoto výběru a jak všechno bude fungovat. Zatím některé zápasy nebyly špatné, některé byly horší...“

* Vy jste nyní už velmi zkušený trenér, máte však také řadu zkušeností hráčských. Jaké je tedy vaše fotbalové motto, teze, kterou razíte sportovním životem?

„Zažil jsem hodně trenérů, takže jsem si od nich hodně vzal. Hlavně od trenéra Brucknera, ten nás učil jako Olomoučáky vlastní styl: takže agresivní fotbal, s napadáním, presinkem. To se snažím svým týmům předávat, abychom tak hráli, byli co nejagresivnější v pokutovém území a předváděli běhavý fotbal.“

* Jak vnímáte svůj případný návrat k profesionálním týmům? Chystáte do budoucna comeback do druhé ligy?

„Tak rád bych. To je jasné, pro mě je top fotbal stále číslo jedna. Takže pokud by přišlo v budoucnu něco takového, nabídka od profesionálního týmu, tak bych o tom určitě uvažoval. V tuto chvíli ale dávám sto procent zdejší ´šestnáctce´, to je pro mě prioritní.“

* Chodíváte nyní sledovat „áčko“ eskáčka?

„Určitě, zašel jsem se podívat. V klubu pochopitelně o všem komunikujeme, ale moje práce je teď jinde a určitě bych si netroufl novému realizačnímu týmu jakkoliv do práce zasahovat. Pokud je člověk požádán o názor, řekne jej. Situace není teď lehká, ale věřím, že Jirka Jarošík i Tomáš Hunal jsou takové osobnosti, že si s tím poradí. Mužstvo zaznamenalo v létě nějaké změny a všechno chce čas. Ne vždy si to sedne na první dobrou, jak se říká.“

 

OLDŘICH MACHALA

* narodil se 4. srpna 1963 v Bruntále

* profesionální fotbalový trenér, aktuálně vede 1.SK Prostějov „U16“

* v minulosti profesionální fotbalista a také člen širšího kádru české reprezentace

* s fotbalem začal v Moravském Berouně, brzy se však přesunul do olomoucké Sigmy, kde se stal jednou z největších opor klubové historie

* v Sigmě ostatně působil drtivou většinu své hráčské kariéry, výjimkou byla vojenská služba v Táboře a později zahraniční angažmá v Hanse Rostock a VfB Oldenburg

* za Olomouc odehrál patnáct prvoligových sezón, 415 utkání a 195 zápasů bez přerušení (v obou případech jde o klubové rekordy)

* coby hráč zářil jistotou jako defenzivní záložník a stopera, posléze nastupoval i jako tzv. libero, pověstný byl i svým pevným zdravím

* v české reprezentaci nastoupil 11. prosince 1996 na turnaji Pohár Hassana II. v Maroku k jedinému zápasu při výhře 2:1 nad Nigérií, přičemž odehrál jen poslední minutu

* po konci hráčské kariéry se dal na trénování, když převzal olomoucké „béčko“ a zprvu působil vesměs v divizních klubech, případně u týmů MSFL (Hranice, Kunovice, Bystrc, Hranice, ale také v sezóně 2007-2008 Lipová

* první větší šance ve vyšší soutěži přišla na lavičce Hradce Králové, Frýdku-Místku či 1. HFK Olomouc, následovalo angažmá ve Znojmě

* nejdéle byl trenérem právě v 1. SK Prostějov (2017-2019), s nímž se mu znovu podařilo vybojovat postup do 2. ligy, v listopadu 2019 byl však odvolán

* jeho další kroky vedly do Blanska, kterému se snažil pomoct v udržení druhé nejvyšší soutěže, tým však pro nedostatek financí po sezóně stejně ohlásil přesun až do třetí ligy

zajímavost: v roce 2000 byl v anketě Fotbalista roku vyhlášen osobností 1. české ligy