Pěkný fotbal, řadu šancí nebo aspoň náznaků. A ve druhé půli hra fakticky na jednu bránu. Pro příznivce Prostějova to proti Táborsku byla vesměs dobrá podívaná. Pak ale přišel závěr utkání, kdy z ojedinělé akce v nastavení rozhodl táborský Mesic. A bylo hotovo. Zatímco hra tedy nevypadala špatně, výsledek je vyloženě krutý. Svůj náhled na utkání, ale taky na hru eskáčka jako celek poskytl záložník Vasil Kušej. Ten byl v utkání hodně vidět, obstaral několik šancí a pološancí. Hlavně ale pěknou průnikovou nahrávkou vyslal Bartolomea do brejku, ze kterého se zrodila jediná branka eskáčka.

* Jak byste zhodnotil zápas s Táborskem? Jak hru a jak výsledek?

„Zápas se těžce hodnotí. Přišli jsme o body ke konci naší vinou, když se soupeř dostal v poločase podruhé či potřetí na naši půlku, když se vůbec k ničemu nedostal. Kontrolovali jsme hru, drtili soupeře. Měli jsme menší pološance, nic zásadního. Škoda že jsme to ztratili takto v závěru. Ale v této fázi zápasu jsme měli hrát na to, abychom udrželi minimálně bod. Soupeř hrál celý zápas z bloku, jen bránil. Hrál nehezký fotbal a já tohle moc nemusím, když soupeř jen stojí na vápně a kope na jednoho vysokého hráče – Tijaniho – dopředu. Hráli to dobře, umí to a my na jejich hru nenašli recept.“

* Druhá půle s Táborskem vypadala jako nejlepší druhý poločas eskáčka na jaře. Máte stejný názor?

„To už jsem taky od někoho slyšel. Nevím, nedokážu posoudit. Úplně jsem to ještě neviděl na videu. Za mě jsme odehráli dobrý zápas s Duklou a s Vlašimí. Zápas s Vlašimí byl takový, kdy jsme se většinu zápasu jen bránili. Ale dali jsme tři góly. Tentokrát jsme dali jen jeden gól. Zápas jsme tlačili, ale podobný byl i v Táborsku, kdy jsme ve druhé půlce nepustili Táborsko za půlku. A jen jsme hledali možnosti, jak dát gól a obehrávali je. Ale výstavba hry, tam bylo hodně chyb a věcí, co nebyly optimální. Ale na pohled diváka asi dobré, to chápu. Ale prohráli jsme. A když jsme prohráli, nemohlo to být z naší strany úplně dobré.“

* Jaká byla bezprostředně po zápase v kabině atmosféra?

„Byli jsme nasraní. A zklamaní, že jsme neuhráli ani bod. Když to tak řeknu, každý bod se počítá – pro nás, pro trenéry, pro celý klub. Prohrát s Táborskem podruhé v sezóně, které hraje podle mě nejhorší fotbal ve druhé lize, je docela smutné. Na to, že máme takto fotbalový tým. My hrajeme otevřený fotbal s kýmkoli, s Brnem, Vlašimí. Dokážeme je porážet. A pak přijede Táborsko, které de facto hrát fotbal nechce a chce jen nakopávat a bránit. A nedokážeme na ně najít recept. Dvakrát! Nevím, jestli je to náš problém v tom, že neumíme hrát do zavřené obrany. Nevím. Byli jsme naštvaní, viděl jsem ty góly a… Chyba se stane. Bohužel se nám stávají, ne v náš prospěch. Musíme se z těch chyb ponaučit. A musíme se z toho oklepat.“

* V akci, kdy jste nahrál Bartolomeovi na gól, zvažoval jste i jiné možnosti?

„Abych pravdu řekl, ne že jsem si nevšiml, ale prostě jsem zahlédl modrý dres. Že tam nabíhá. Pak už jsem byl mezi třemi, tak jsem si řekl, že už to jen propíchnu a buď půjde někdo sám, nebo přijdeme o míč. Byla to rychlá situace, prostě jsem to jen poslal a najednou tam Bárt běžel sám na bránu a dal gól. Byl jsem z toho rád, že nám aspoň v první půlce něco vyšlo. Soupeř měl dobrý vstup do zápasu, byl aktivní, měl hodně brejků i šancí, stoprocentních. Bártič nás při nich podržel. My byli takoví ne nekoncentrovaní, ale takoví mrtví, hodně nám to nešlo, byl mokrý trávník. První poločas byl takový divný. Gólem jsme se zvedli, ale dáme gól na 1:1 a hned vzápětí měl soupeř stoprocentní šanci. To jsme řešili v kabině po zápase. Škoda toho, že jsme to neotočili, protože za druhou půlku bychom zaslouženě vyhráli. Nebyla tam ale situace, kterou bychom rozhodli, kromě mé a Koudyho střely. Neměli jsme vůbec stoprocentní šance. Když si ale vezmu, že soupeř nic nedělal a jen stál ve vápně, tak je to těžké.“

* Vidíte určitý pozitivní posun na hře eskáčka? Třeba oproti prvním zápasům na jaře, s Chrudimí či Třincem?

„Určitě. Je tam velký pokrok, hrajeme lepší fotbal, věříme si více na balónu. Začala fungovat i ofenziva. Jsme silní doma. Venku nám to moc nejde, proti Jihlavě jsme výkon s Duklou nepotvrdili. Máme hodně zraněných, takže to teď nebude úplně lehké. Velký posun tam ale je, i když to za mě nemá úplně hlavu a patu. Ale svým způsobem fungujeme. I když to není stoprocentní.“